Ne, znova: Na trh s jazyky…

Na výraz "trh s jazyky" jsem narazil v jakési ekonomické tiskovině. Chvíli jsme přemýšlel, jak si ho mám představit.

Malé náměstí (jazyky nezaberou moc místa), kamenná dlažba (bezprašná, protože jazyky se sice někdy lepí na patro, ale na jazyky se lepí leccos), dřevěné desinfikovatelné stánky, křik mimořádně jazykově disponovaných trhovců (vždyť jsou přímo u zdroje!) Vzhledem k unijním předpisům musí být prostorově oddělen prodej jedovatých jazyků. Ostré jazyky je sice možné prodávat společně s obyčejnými, ale musí na nich být štítek: "Ministr informatiky varuje, že používání vyvolává vznik drbů". Nejvýstavnější stánek má prodejce jazyků slavičích, protože jsou nejdražší; kolem ale postává černě oděná ochranka a vytlačuje do bezpečné vzdálenosti každého, kdo má zelené třeba jen ponožky.

Ano, můžete zde sehnat všechny možné jazyky a vždycky vám stánkař řekne: "Hezké, pané! Šuší!"

Bohužel, takový trh ale určitě neexistuje. Možná trh s jazyky do bot, ale ten by měl asi chudý sortiment. Neznám nikoho, kdo by si kupoval jazyky do bot zvlášť. Nedělám to ani já, přestože prý jinak dělám věci, které nikdo jiný nedělá.

Spíš měli autoři článku na mysli trh s jazyky jako řečmi. To už nebude náměstí, ale důstojné prosklená výstavní hala. Halou proudí národní buditelé, oděni do přírodních materiálů, podle toho co který národ tradičně vyrábí, pěstuje nebo těží. Buditelé mají už pro vznik národa všechno pohromadě, jen spisovný jazyk chybí. Proto přišli na trh. Možná je to spíš veletrh, jde přece o budoucnost a velké peníze, dotované ze státních prostředků. Chudší národy se musí spokojit s krabicovým jazykem, bohatší si mohou nechat vyvinout řešení na zakázku. Nakonec ale sama tržní hodnota jazyka není důležitá, významné jsou další služby na dodávku navázané: vybudování národní literatury, doplňkové moduly – hovorová verze, odborný žargon a argot. Ke dražším jazykům si navíc musíte platit licence v hodnotě 15 – 20 % pořizovací ceny, která zahrnuje pravidelný upgrade (zejména dodávání nových slov a odstraňování politicky nekorektních výrazů).

Možná nepůjde o jazyky jako takové, ale o dorozumění vůbec. Ano, s tím mám někdy problém, mluvit s někým stejným jazykem, i když mluvím stejným jazykem. Na takový trh bych rád někdy zašel, poučit se a nakoupit aspoň pár deka porozumění. Někdy by stačila i malá dávka, jen ji mít.

No ale nakonec jsem si přestal představovat a ten článek přečetl. Šlo o to, kolik lidí má ještě chuť a čas nebo potřebu učit se cizí řeči a kolik do toho vrazí. Takhle přízemní to nakonec bylo. Někdy je lepší jen si představovat.