smrtelná nemoc

tedy smrtelná pánská nemoc na sedm. Rýmička.

Zatímco před týdnem jsem se proháněl po zasněžených stráních bez šály a čepice a fpohodě, návrat do teplejších krajin na severu mi neudělal dobře. Možná to byl pohled na poodhalená těla na ulicích, možná mi něco nebo někdo chybí, prostě na mě kecla dnes v noci. Zahájil jsem sice masivní rumovočesnekovomedový protiútok, ale už je asi pozdě. Zas budu nejmíň týden prskat kapénky kolem sebe a huhňat, jsa osloven.

Musím zredukovat své víkendové plány na činnosti, které se dají provádět v teple, suchu a pod vlivem zmíněných esencí. Takže žádné řízení motorových ani nemotorných vozidel (taky kam jezdit, v tomhle počasí), žádná návštěva kina (kam stejně chodím velmi zřídka) ani medvědária (stejně o žádném v okolí nevím).

Bohužel sestavování daňového přiznání mezi takové aktivity patří, takže se mu asi nevyhnu. Má to tu výhodu, že odevzdám infikovaný formulář, daňoví kontroloři se nakazí od něj a pak od sebe navzájem a budou mít kvůli nemoci méně času na kontrolu. Případně, pokud budou chodit do práce statečně i s rýmou, přes zaslzené oči špatně uvidí na čísla a moje miliónové daňové úniky jim uniknou. Ano, tak to udělám! Schválně svoje přiznání důkladně poprskám!

Pak že se nevyplatí být někdy trochu nemocný.