kulaté nadělení

Na zahradě nám roste pár ovocných stromů, ale jablka jsou samý červ a padají sama, třešně kromě mě nikdo nejí a na pálení je jich málo, zejména po letošním Berčině prořezu ve stylu "baobab", a taky kdo by se s tím obíral, a navíc zrají pravidelně v době, kdy někam odjíždíme s našimi přáteli na dovolenou, několikerý pokus vysadit meruňku skončil vždycky chcípnutím a lísku pravidelně prořezáváme, abychom nepřišli o bohovský výhled na sousedovy slepice, zachráněné nejspíš z nějakého slepičího Dachau a tomu taky přiměřené hezké a inteligentní. Takže jedinými plodícími stromy zůstávají dva mohutné ořešáky. Ty ale zato zabírají svou rozlohou už pomalu třetinu zahrady (zbytek vyplňují do funerálních forem mnou pečlivě ořezávané živé thůjí ploty), což je nesporně výhoda v parném létě a nesporně nevýhoda při likvidaci listí.

Když je pak ne plodný, ale superplodný rok jako letos, tak na podzim naklepeme toliqlašských ořechů, kolixi ani neumíte představit. A tak klátíme a klátíme (i když si dovedu představit jinou, příjemnější variantu této činnosti), zahnojenýma rukama sbíráme a sbíráme a nakonec louskáme a louskáme. Máme už asi na několikery Vánoce, znepřátelili jsme si podstatnou část příbuzenstva (protože louskání těch kameňáků je nutné provádět v ochranných brýlích a na kovadlině) a lísky jsou pořád plné!

Slupky se válí fšude, lepí se na podrážky a zanášejí do domu. Za ranní tmy hrozí na podořeších pěšinkách podvrrtnutí. Buflíka málem trefilo, když ho málem trefilo (plodem do hlavy).

Nechcete prosimvás někdo vořechy????