Večeřím, co si najdu.

Pozor, to není řetězovka, spam ani hoax!

Vyrovnat si suroviny hezky na prkénko, ukrajovat a uždibovat, to je ten nejlepší způsob večeře. Žádné cinkání porcelánu, drhnutí o plech nebo šustění mastného papíru. Jedině pravý a neupravený přírodní podklad vyvolá tu správnou chuť k jídlu.

Po návratu z fabriky otevírám s nadějí v očích ledničku a hledám vhodné suroviny. Čím víc, tím líp. Dva druhy uzenin, tři druhy sýrů, dvojí uzenina, aby se neřeklo, tak taky neco zeleného. Máslo nejraději pomazánkové z Babičkova, rohlíky celozrnné (dnes to nějak nevyšlo) a navrch kapku čaje se žlutou visačkou. Majonéza nebo dresink neuškodí, ale není podmínkou (příliš se do prkénka vsakuje, stejně jako kečup).

I Buflíka to prostírání někdy přiláká a loudí. Dnes zalezl pod stůl a začal vydávat dávivé zvuky. Jentaktak jsem ho stihnul vyhnat na zahradu. Že by ta niva byla uleželá příliš?

Nechci nikomu vnucovat, že je to zdravá večeře, ale já si nechám chutnat :-)

vecere.jpg