Inspiroval mě jeden, co o sobě píše, že je z Krpole.

Copak ti z Valmezu, těm rozumím. Mají to opravdu dost dlouhé a jazykolomné, samé nabodeníčko. Havlbrod už představuje menší usnadnění, ale taky dobrý. Jeden můj spolužák byl pokárán, když při představování v prvním ročníku prohlásil, že je z Vysmýta.

Taky se dá kombinovat zkrácení s vypuštením části názvu, třeba Budějice. Tak proč ne třeba Bosice, Pelmov, Hordice, Luhčice, Otrovice?

Zkrátit se dají ale i jednoslovná jména – když půjdeme kousek do zahraničí, tak třeba Blava. Ale i úplně krátká – jednou dobou jsem rád prohlašoval, že jedu do Phy, případně do Ovy. Taky se dá jet do Pic, ale to je tak asi všechno. Na takovou zkratku musí být město dost velké, byť nutně ne jako L.A. nebo N.Y.

Pokud je první částí názvu nějaký přívlastek, je to jednoduché. Nevím, proč se nepoužívá třeba Červestelec, Mnichodiště, Vlabřezí, Uhbrod (jednou jsme viděl pivní tácek s nápisem Ať slúží Uh. Brodské pivo!), Morbová, Golníkov nebo Uhnovice. Některé obce jsou ale na první část svého názvu velmi hrdé, proto se třeba nezkracuje Odvoda nebo Kvary. Obyvatelé různých Lhot, Kostelců, Hradců a Dvorů nabubřeně předpokládají, že ta jejich je nejznámější a protože na vlastním jménu není co zkracovat, jednoduše odhazují přívlastky.

Taky se nezkracují jména, kde je něčo u něčeho, nad něčím nebo pod něčím. Takové Kralvou by nezněly moc hezky, ani Brabem. Vesežnicí, to už je trochu lepší, ale pořád nic moc, stejně jako Rokyzerou. Slušně by vypadalo třeba Rožhoštěm, případně Frenšhoštěm. Taky bych rád znal někoho z Rychněžnou. Ale moc hezké by byly třeba Třeberebem! A co teprve Veseravě!

Některá jména jsou fakt překombinovaná, takže třeba Zahrádky u Ledče nad Sázavou by se daly zkrátit na Zalezavou. Ale asi by se s tím místní těžko vypořádali.

Nakonec si musím vzpomenout na toho chlapíka, co přijel z léčení a nechal si tam na památku potetovat penis, v klidovém stavu to vypadalo, že je na něm napsáno Marně…