I když psu asi zlámání nohy nehrozí.

V sobotu jsme měli vzhledem k unikátně optimálním podmínkám naplánované bruslení s Kapitánovými, nakonec jsme se k tomu nemohli a nemohli dostat… Vyrazili jsme až v podvečer a jen na pěško.
Psi mají k ledu zvláštní nechuť. V neděli jsem pozoroval jednoho retrívra, který paničku táhl po ledu nejkratší cestou na pevnou zem. Náš Buflík na ledu vždycky dával najevo, jak ho strašně zebou packy, střídavě je zvedal, zatímco ocas svěšoval. Ani Kapitánovic Papričkovi se v sobotu nechtělo a nechtělo, nevěřil tomu, že se po hladině dá běhat a nepřesvědčil ho ani osobní příklad. Nakonec byl na led dotažen, zjistit že “to pude” a přestal protestovat.

ledova_plocha.jpg
Vraceli jsme se domů za soumraku a celou cestu se ohlíželi na jihovýchodní oblohu, kdy tam vyjukne ISS a Columbia, ale neměli jsme přesně zmáknutý přesný čas manévru, tak nám to přes ideální podmínky trochu uteklo…
Návštěva odešla kolem půl desáté, ale přede mnou byl úkol pro chlapa. V pátek totiž zaměstnavatel definitivně zamítl dát Starší předem slíbenou dovolenou, s úterním odjezdem na dolomití lyžovačku. Nikdo z potencionálních adeptů z okruhu známých a příbuzných nezabral. Zbývala poslední možnost – najít a ukecat schopného lyžaře s v hospodě. Domů jsem se sice vrátil až v neděli, zato s úlovkem!
Ofšem víme všichni, co je to opilecká pýcha. Kolem jedenácté zazvonil soused a že si to manželka rozmyslela…
Na brusle nakomnec přece jen došlo, aspoň v neděli. Díky vysoké teplotě byl povrch trochu rozměklý, ale pořád unesl několik hokejových mužstev. Berka chvíli ťapala mezi pevninou a Chobotím ostrovem, nakonec se ale dala přemluvit k delší túře po ledové pláni.
Náhradníka nakonec ulovila Starší, třeba z toho i něco bude :-)