Nové dopravní předpisy

to je téma na horror.

Nemohlo by se stát, protože 1.7.06 není pracovní den.

Byl první červenec. Všichni toho dne vstávali s třesem. Řidiči při pohledu na klíčky od auta odvraceli pohled, dokud to šlo. Když je museli vzít do ruky, používali kombinačky s dvojitou izolací, obalené posledním číslem Světa motorů. S dávením a odporem vstoupili do garáží nebo na parkoviště, odemkli a vsunuli svá těla do vozidel. Po nastartování se blížili k první křižovatce na jedničku. Přestože jeli po silnici označené žlutým čtvercem, na hraně křižovatky bojácně zastavili a usilovně se rozhlíželi do všech stran.

Po pěti kilometrech si většina dovolila zařadit druhý, ba i třetí převodový stupeň. Za předpokladu, že v chladiči ještě zbyla nějaká ta nevyvařená voda; zastavit se ale nikdo neodvažoval. Zvonění mobilních telefonů nedoléhalo k jejích uším, neboť byly pečlivě odloženy do kufru, uschovány pod rezervou a zamotány do dek, použitých naposled v souvislosti s potencionálně trestným činem znásilnění mladistvé stopařky. (Naštěstí byla protřelá a nestěžovala si).

Kolem poledne se již dobrá polovina řidičů riskla předjíždění. Blinkry pro jistotu nikdo ani nevypínal, pouze v okruhu půl kilometru kolem kruhových objezdů. Ti, co do té doby drželi v ruce pro jistotu rozsvícenou baterku, ji už namnoze odložili.

Po třetí hodině se provoz na chvíli zpomalil, jak se začali vracet z práce ti, kteří se ještě nevzpamatovali z ranního šoku. Teď už se ale osmělovali rychleji.

V šest hodin byla sedmdesátka v obci běžnou rychlostí. Mezi Horním a Dolním Žabotínem došlo k čelnímu střetu dvou aut ve stovce. U Kožichu nad Orlicí řidič dodávky nezvládl ve vysoké rychlosti smyk a zřítil se do Orlice. Kožich ho stáhl ke dnu.

Policisté toho dne vstali také s třesem, ale radostným. Nedočkavýma ručkama uchopili nově vyfasované bodové záznamníky, ze kterých měli děti večer za úkol vygumovat všechny cvičné položky. Mezi 13. a 18. jízdní hlídkou v krajském městě Holozeň se strhla rvačka o výhodné místo na vjezdu do kruhového objezdu. která skončila pláčem velitele jedné z nich a natrženým nárameníkem řadového člena druhé hlídky.

Po několika desítkách minut se orgánů začala zmocňovat nejistota. Auta projížděla kolem krokem, řidiči vystupovali a oslovovali se „Až po vás“, „Ó jste velmi laskav, to nemohu přijmout“ a „Příště pustíte zase vy mne“. Praporčík Tláskal musel být převezen na jednotku intenzivní péče, protože se začal dusit listy z bodového záznamníku, které v rozčilení pozřel v množství větším než malém. Definitivně dodýchal v okamžiku, kdy se řidič sanitky záchranné služby ukláněl tiráku, dávajícímu přednost autu s majákem.

Horko a neobvyklý druh provozu, ve spojení s frustrací a výfukovými plyny z aut jedoucích na dvojku, vykonaly své. Příslušníci hromadně odpadali. Jejich navždy bezvládná těla plnila příkopy a přispěla tak ke katastrofálnímu průběhu příští povodně. Jen nejsilnější jedinci, zakousnuti do služební píšťalky, přežili první hodiny. Pak se ale jejich zrak začal projasňovat. Rychle jedoucích odvážlivců přibývalo a záznamníky se začaly plnit. Poručíka Zavalila zavalila kolem devatenácté hodiny hromada zabavených řidičáků a jeden z nich mu přeťal krční tepnu. Nadstrážmistr Hrajnoha začal po zaplnění záznamníku pokrývat bodovými záznamy fasádu kostela a byl příslušníky městské policie zatčen a vyslýchán v podezření, že jde o obávaného sprejera FučHo.

Druhého července se už zase jezdilo normálně.

Příspěvek byl publikován v rubrice skoro jako život a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u „Nové dopravní předpisy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.