Cyklohandsfree

Někdo to s tím dodržováním předpisů přehání.

Jdu si takhle s Buflíkem po ulici za účelem venčení a co neslyším – proti mně kluk na kole a žvaní a žvaní. Jede sám, nic v ruce nedrží.

Když projel kolem, zjistil jsem, že má na uších sluchátka a na drátech mikrofon, takže hensfrí.

Cyklisti  se sluchátky mě dost rozčilují za normálních okolností; když jedu městem, je v mém životním zájmu slyšet, co se kolem mě děje a zdraví je mi milejší než sebelepší hudba. Když naopak jedu přírodou, jsem rád, že můžu poslouchat ticho (i když někdy ptáci řvou jak pominutý, že bych je nakop‘, kdyby bylo kam). Konzumaci hudby si proto nechávám nadoma, případně do práce, a tahat ji sebou odmítám.

Pokud si to ale někdo ještě vylepší tím, že nejen poslouchá, ale i mluví – ale vlastně proč ne. V autě taky můžete telefonovat za jízdy, pokud máte ruce volné, tak proč ne na bicyklu.

Takže vzhůru do pedálů, mobil na opasek, sluchátka na uši, mikrofon na hrudník, ať vaši známí taky něco mají z toho, jak za jízdy funíte.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice tak jde život a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u „Cyklohandsfree

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.