s atmosférou
Jak jsem včera slíbil, tak jsem i učinil. Důvodů bylo nakonec víc. Naštěstí byl v hospodě přítomen Míra.
Po obědě jsme vyrazili s Berkou, Kapitánem a Ájou. V hospodě U přívozu už věděli, že budu chtít Rádlera, a znali složení. Vzduch dnes jen hladil, stejně tak i slunce a řeka byla jak kocour s lesklou srstí, rozvalený v křovinách. Kanoisté rozbíjeli odraz oblohy do stříbných vlnek a klouzali po ní hladce a bez námahy jako kapka vody po skle.
Vymotali jsme se z hustého příměstského provozu a po polních silničkách zamířili do lesů. Tam se k pocitu příjemného dotyku přidala ještě kořeněná vůně a šelestivé lesní ticho. Projeli jsme až na Lesní koupaliště s příjemně ospalou atmosférou a usadili se k večeři na terase. Mezitím se setmělo a cesta nás vyplivla přímo do rozsvícených čtyřproudovek, plných spěchajících aut. Čím větší šířka asfaltu, tím víc lidí chvátá. Někdo z velké dálky, někdo třeba jen přes dvě ulice. Propletli jsem se městem a zamířili na naši periférii.
50 km, průměr nestál za řeč.
2 murisna kole, ale hodinový průměr byl vzhledem k dámské společnosti jen cca 17 km/hod, tj. zanedbatelný
jako autem nebo na kole?jestli na kole, tak teda klobouk dolu, kdyz bajkeri jezdi na zavode prumer 32 😀