Ten můj tedy pravidelně.
A své majetky nechávají tady.
Ten můj tedy ano.
Má to své výhody i nevýhody. Například: je výhodné, že nám tu nechal auto, protože dnes byl o vozidla přetlak.
Starší potřebovala auto, aby si mohla dojet udělat řidičák na motorku. (Chápete to?) Potřebuje speciálně upravenou motorku, protože zkušební komisař ani instruktor není povinen dávat nohy na zem a ona nedosáhne! Díky autoškole se stala mediální hvězdou, protože je vyfotografovaná na propagačním plakátu autoškoly. V tom blembáku a rukavicích je poznat na první pohled, ofšem.
Berka potřebovala auto, protože musela do Pantátova zalít kytičky.
A já jsem potřeboval auto, protože jsem se potřeboval jet do Perníkovic trochu promrsknout.
A tak jsme to zvládli jen díky pantátově vozu, ze kterého jsem napřed ve stodole musel vyhnat slepice. (Kecám, slepice nemáme.) Na druhé straně, kdyby byl pantáta doma, tak zas nikdo nemusí jezdit kropit kytky. To je ta dialektika.
do Perníkovic trochu promrsknout.…to nemá chybu!
A ten můj “pantáta” vážně taky takhle odjíždí. A sám…bez “panímámy”.
Já…já mám slípky. V Praze 8, Kobylisích. Mají docela maličký hovínka. Jsou to liliputky. Hnojí trávníček.
Ne, poserou celej dvorek!
To už dneska nikdo nemá slípky?
Můj pantáta odletěl do teplých krajin už před 9ti lety a nafurt, ale zbyly po něm akorát dluhy, ale nevadí, stejně byl milý:-)