Ještě bylo dnes potřeba doladit pár chaotických předvánočních detailů.

Třeba koupit 34 voltové žárovky do obludného vánočního oblouku německé provenience a vkusu, co každoročně vystrkujeme za okno, takže bylo nutno vyrazit do civilizace. Měl jsem pocit, že v našem městečku bude ten samý nápad mít asi tak 50.000 lidí a na náměstí nebude pro nakupující kam plivnout. Ale centrem bloumalo jen pár uštvaných nešťastníků a ti spokojeněji vypadající podupávali před stánky s medovinou a měli pohodu. Nedovedl jsem to pochopit a došlo mi to až při návratu do Pirknperku, skrz Nákupoland – tam byli všichni.

Koupil jsem jednu exkluzivní sekeru a dřevorubecké rukavice pro svého stařičkého otce, snad se v lese nezchvátí. Sobě láhev keltské medoviny (chutná po chmelu) a Berce zahradní koš, na trávu a listí. Snažil jsem se ho do auta propašovat schovaný za zády, ale všimla si ho. Aspoň ušetřím za balící papír.

Jmelí, symbol Vánoc, nebylo k mému překvapení nikde k dostání. Jen jeden chlápek s ním obchodoval, měl ho ale odporně zlaté a nikdo o něj nejevil zájem!

Abyste věděli, milí čtenáři a spolublogeři, tak ode mne žádnou vánočenku nedostanete.

Mohl jsem ji sice udělat. A krásnou. Ale to letos říká každý.

Takže dostanete až novoročenku, protože bujaré silvestrovské veselí zvládám líp než nostalgickou ježíškovskosantaklausovskou vánoční deprivaci.