O víkendu jak v prádelně

Déšť byl na spadnutí pořád, vznášel se ve vzduchu, ale vydržel skoro nepadat.

V pátek navečer jsem vyrazil mezi kapkami deště, na půl cestě se potkal podle domluvy s Kapitánem a skoro před cílem s Berkou a Ájou, které dorazily do Babičkova autmo, s koly na střeše. Dali jsme dobrou večeři a vyfuněli kopec na chatu, vařili čaj a lili do něj rum a to celé lili do sebe a ráno jsme se probudili o půl jedenácté, no fuj.

Vyrazili jsme na sever, do povodí Zuřivé Poštolky, a jeli jsme vesnicemi, kde všichni spali ještě déle než my. Jeden hrad jsme si prohlédli celý a druhý jen zespoda, z podhradní hospody a měli tam guláš se šesti a říkali tomu Pacholkovo potěšení a už dlouho jsem tak dobrý nejedl, i se syrovou cibulí navrchu!

Pak jsme si dali ještě kafe v jiné hospodě u rušné silnice, ale byli tam dva hosti a hospodská, co vypadala jako cikánka, ale bylo tam všude bezvadně čisto a ochotno a seděli jsme před hospodou na schodech a bylo vlahé letně sobotní odpoledne a v téhle vesnici už nikdo nespal, všichni sekali trávu a gletovali beton a klepali koberce a stříhali kytky a tak, nebo byli aspoň na procházce.

Přehoupli jsme dva hřebínky a už jsme byli zase ve svém povodí, nalámali jsme tři soušky, vyrobili popel a vrhli do něj kuřata a pak jsme se s Kapitánem vrhli do Hodné Poštolky a dělali jsme namydlené říční elfy, mezitím se skoro setmělo, seděli jsme na balkóně a můry si pálily křídla na svíčkách a topily se v omastku.

V neděli jsme vstali trochu dřív, Berka s Ájou odjely nafasovat čerstvě navařené broskvové kompoty a my jsme zatím roztáhli mapu přes celý stůl a vymýšleli itinerář na dovolenou, který hrad minout a který ne, na kterých útesech nám bude špatně a na kterých hezky. Pak jsme dámám naložili kola na střechu a vzali to zpátky domů přes lesy, zastavili se v jedné naší oblíbené hospůdce, protože nad pivem se ty technické detaily daleko líp domýšlejí.

Pak jsem přejel most přes řeku a rázem jsem byl z jiné polokoule zase zpátky. Celkem to za víkend dalo příjemných 150 km, takže všechny orgány v pohodě a zítra zas do fabriky.

Příspěvek byl publikován v rubrice tak jde život a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u „O víkendu jak v prádelně

  1. Tedy…jak to tak čtu, ty máš naprosto pohodový život.Reklama na domácí štěstí.-))))Jen s tím rumem..nepřehánět. Ona taková kocovinka…a pak to střízlivění…NIC MOC.-)))

  2. 2 @teo: nejsem, přesto tam až na to fstávání chodím vesměs celkem rád…
    2 Gomba: v sobotu to byla jedna obrofská celoevropská prádelna, a určitě se v ní nalévaly i jiné značky…
    2 Lorr.: kocovinu za nás měla doma Starší, a stačilo dovršit pár pif jedním vizourem 🙂
    2 marek: u nás na východě sibiř nemáme!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.