Tak začal pro mě svět

Kolík od Gomby.

Vnímal jsem naplno hned od narození.

Přišel jsem do rušného prostředí. Kolem mne to žije. Narodil jsem se, abych se jim podobal, těm úžasným, duchaplným, krásným stvořením. Zatím jsem na začátku cesty, pokouším se o první projevy života. Těší mne to, přicházím na nové možnosti, jak se projevit. Zapsali mě do evidence.

Nikdo o mě ale nejeví moc velký zájem. Všichni hovoří o něčem jiném, o nějakých hotelích, filmech které jsem neviděl ani nikdy neuvidím, podivných zvucích a jiných věciššškách a tak. Trochu křičím, abych na sebe upozornil, ale nic.

Začínám se rozhlížet po okolí. Ano, tady je daleko lépe. Tohle je příjemná rodina, s těmi bych chtěl být. Přelézám si do jiné kolébky a začínám zase odznovu, od prvního pobrukování. Občas vystrčím prstíčky a někomu je narvu do oka. Je to dobré, začínají si mě všímat. Začínají se na mě usmívat, aspoň někteří. Teď ještě najít někoho, kdo mě přivine k prsu…

Ano, to jsou autentické první vzpomínky virtuální bytosti Rowdy.

No, přátelé, můj vztah k řetězovkám nelze označit přímo za pozitivní. Nechtěl jsem ji kazit, ale nebudu nikoho vyzývat. Kdo má chuť, ať jednoduše napíše. A může se přihlásit jako mnou vyzvaný.

Příspěvek byl publikován v rubrice jak to vidím a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u „Tak začal pro mě svět

  1. Well…správně jsi rozpoznal, že nejdůležitější je nalézti správnou hostitelku a parazitně se jí přisát k ňadru. I kdyby mělo být jenom virtuální!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.