Už bylo načase přebarvit proužek.
Vážky, šídla a motýlice už stejně dávno pochcípaly v sítinách. Komáři se natáhli k nám domů do sklepa, tu a tam některý zabloudí I do ložnice a bzučí mi do ucha svou pohřební píseň. Motýli a zlatoočka zalezli do komínů, slunéčka pod kůru a mouchy asi někam do kompostu. Ponurou krajinu osvětlují jen štrůdly aut a zář ze svíček nad hřbitovy. Mrtví vylézají na výroční schůzi, schválí rozpočet a zvolí revizní komisi pro přepočet nezetlelých hnátů. Pod namoklým listím číhají kulaté ořechy, hladké kaštany a pichlavé žaludy, aby si na nich mohli vyděšení chodci efektivně zlomit nohu.
Meluzína hází listí na pleše těch, co včas nenasadili beranici. Polní cesty vzrušeně vlhnou při vzpomínce, jak se do nich brutálně zarývala kola řepných kombajnů. Tráva žloutne vzteky, že už není dost dobrá ani pro vola. Topoly se předhánějí v odstínech svých přelivů a ty co prohrály, sázejí na nahotu.
Soumraku jsme zase dobrovolně přidali hodinku navíc a začínáme pracovat od nevidím do nevidím. Bahno se rozlézá z polních cest na silnice a chodníky a vozí se na zádech cyklistů k krátkými blatníky. Prosakuje kabáty a podrážkami do našich hlav, obaluje kotníky a mlaskavě z nás vysává sílu k pochodu.
Sýkorky útočí na okna a domáhají se loje. Vrabci zalézají pod krovy. Za chvíli přiletí kalousi ušatí a budou mi z koruny břízy zase koukat do klávesnice.
Sychravo proniká i do budov. Bloggeři odstraňují kryty počítačů a hřejí si prsty na žebroví CPU. Méně technicky zdatní rýpou noži do dýní, až praskají. WiFi signál se jen ztěžka prodírá oponou ze smogu, stržených ptačích hnízd a příbalových letáků k Celaskonu. Příspěvky napsané v sobotu doráží na Bloguje v úterý.
Na vychladlých plážích rybníků se už nevyvalují ani ropuchy. Obcházejí je podivní starci s košíky a noži, zvícími žabikuchů, a podezřelými úmysly. Svačí banány, jediný zářivý předmět v šedošedé krajině, a inspirují pozorovatele k sexuálním hrátkám.
Rád se v neprůhledném podzimu projíždím krajinou uchystanou k hnilobě.
Taky to mám ráda, projíždět se podzimní krajinou. Autobusem, vlakem, autem do Ústí letos jsem si toho užila!
Báro, do prvního zámrzu!
Lorr., ale ze života.
G., naopak, tak hnusně, až…
Mod., ano, smrduté stopy, mastné kyseliny prolínající se podrážkou…
@teo: na Bódlera nemám, anžto nesmín absint – vysvětlím později
Kam., být inspirující je sen každého autora!
Spameři: mažu, mažu!!!
Mimochodem, ta moje dýně byla prasklá už když jsem si do ní lehala.
Mimochodem: dnes na stáncích a u benzínových pump za pár kaček DVD Rozpuštěný a vypuštěný!!!
Břízy stydlivě odhazují žlutolící flitry
Potemnělé večery zvou na sklenici vína
Prokřehlé víly
Do tepla k praskajícímu krbu
By odhalily svou tichou prchavou krásu
Sametová noc přikrývá jejich rozpaky
A čas plyne tak milosrdně
Tak pomalu.
Ty banány,to je jako mor;) Píšu a hřeju si prsty na žebroví CPU…
Fuj tajbl
Rowdy,doufám, že v tom proužku nenecháš to ponurou hnilobu dlouho!
Vono to ani uprostřed léta nemusí být lepší. Záleží na úhlu pohledu:
http://ceskaliteratura.cz/translat/baud.htm
:-))celé je to hodně morbidní, tady už schází jen shnilé ponožky:-))
Je to tak dobře napsané, až je to hnusné.
Vzhůru do hniloby!
Hniloba-to je tak hnusný slovo.-(