Rychlost odcházení

Nejedná se o veličinu fyzikální, nýbrž společenskou.

Je měřitelná a vyjádřitelná v odchodech za hodinu. Označil jsem ji Ρ (řecké písmeno ró). Výpočet je jednoduchý: Ρ= n / ∑ t , kde n = počet odchodů, ∑ t = celkový čas odcházení, tedy suma ∆t = t2 – t1. Násobné nebo dílčí jednotky (mili, mikro, kilo, mega…) nemá smysl používat, protože takové odchody jsou těžko fyzicky realizovatelné.

Metodickým problémem je stanovení okamžiku t1, od kterého začíná čas odchodu běžet; pracovně jsem si ho definoval jako okamžik prvního projevu vůle odcházence a/nebo odcházitele k odchodu.

Okamžik t2 se definuje snadněji, to je moment posledního skokového snížení komunikační úrovně mezi odcházencem a odcházitelem. Není nutné objektivně měřit komunikační úroveň a zjišťovat tento okamžik pomocí počtu diferenciálního. Stačí si všímat, kdy se zavřely dveře, neboť k odchodu nemůže dojít bez fyzikálně měřitelného vzdálení měřených objektů nebo instalace makroskopicky neprůchodné komunikační zábrany. Usnutí nebo omdlení se za odchod nepočítá.

Pozor na techniku měření – čas je nutno stopnout po prvním snížení, avšak je nutno nechat běžet pomocnou časomíru, neboť se mohlo jednat pouze o odchod parciální, následovaný parciálním návratem a v tom případě čas odchodu stále běží!

Celá tahle věda není samoúčelná. Měřit rychlost odcházení je důležité pro objektivní posouzení chování jedince v dané situaci. Například při návštěvě nejbližší rodiny se zdá být zvykem hodnota kolem 2 Ρ, při návštěvě vzdálenějších příbuzných úplně postačí 3 – 6 Ρ. Hodnota při opuštění hypermarku závisí na tom, kolik jsme si naházeli do vozíku, ale zpravidla nejméně 12 Ρ. V trafice můžeme dosáhnout i hodnot kolem 300 – 400 Ρ, to už jsou ale hodnoty na hranici lidských a fyzikálních možností.

Extrémně vysoká je rychlost odcházení z míst, která neopouštíme rádi, třeba z hospody. Znal jsem jednoho pána, který týden co týden dosahoval hodnot 4 – 5 Ρ. Šlo o lokál, kde se hrálo a zpívalo, a on prakticky celý svůj pobyt neustále skládal kytaru do pouzdra, aby ji zase vytáhl se slovy "tak já vám ještě teda jednu zahraju" nebo "jaký há sedum, vole, tam patří fismoll, koukej!" a podobně.

Začal jsem se této náročné disciplíně věnovat, protože moje hodnoty jsou extrémně nízké. Když odcházím, tak prostě odcházím a nerozmazávám to, natož abych tím zabíjel čas. Bohužel to může být shledáno společensky neúnosným, nevhodným nebo podezřelým. Tak beru stopky do ruky, oči na stopky.

Příspěvek byl publikován v rubrice jak to vidím a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 komentářů u „Rychlost odcházení

  1. Kam.,samozřejmě že čas je na mínus první, vždyť je to rychlost 🙂
    V čitateli jsou případy, jak se u nás ve fabrice říká faly (to není množné číslo od slova falus!)
    A pokud jde o tchýni, tak od té mi už odchod ani příchod dost dlouho nehrozí, kupodivu bohužel…

  2. Ale to je hezké! Celou dobu uvažuji v jakých jednotkách je ta veličina a došel jsem k tomu, že to nemůže být jinak (vzhledem k veličině v čitateli a jmenovateli), než např. hodina na mínus prvou, čili 1/h. Otázka ale je, v čem se měří ten jmenovatel… metodicky to máš zmáknuto, ovšem je potřeba říci, že není P=2 jako P=2. To proto, že kdyby mělo dojít na odchody klasické hysteriózní tchyně od Tebe z domu, záleží spíše na delta té!! Kdyby delta té bylo třeba 120(h), tak potěš!

Napsat komentář: Modona Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *