Plácací reflex

Někteří sami sobě.

Občas mi zrak padne na televizi, kde zorvna běží nějaký ten zábavný soutěžní pořad nebo něco podobného, kde účinkují "sprostí lidé" (jak říkal Jan Neruda), obklopeni jim podobnými, tleskajícími snad na povel, snad po předchozí drezúře automaticky, nebo snad nedejbože i spontánně, ale vždycky často a v okamžiku, kdy moderátor udělá aplausovou pauzu.

Pokud je v tu chvíli pozornost zaměřena na jednoho člověka, který právě něco řekl nebo udělal, zpravidla se dotyčný připojí a začne tleskat taky, ačkoliv to nedává smysl. Ale většina takových osob začne plácat v okamžiku, kdy podnět k němu vzejde z jiné strany, většinou od moderátora, i když se všeobecný potlesk týká přímo jich.

Například: "Pane Archibalde, jmenujte druh žáby!" "Ro ro ro.. ropucha?" "Výborně!" Plác plác plác plác…

Nebo: "Slečno Arniko, postupujete do dalšího kola, kde se budete moci ztrapnit ještě třikrát tolik!" Plácy plácy plácy plácy…

Kdysi bylo populární předvádět v "zábavných pořadech" různě postrojené cvičené šimpanze, kteří chodili oblečeni do fraků nebo třeba lyžařských kombinéz, dělali kotrmelce páníčkům na hlavě, předstírali že vaří jídlo, přebalují dítě nebo řídí raketu a když obecenstvo kvitovalo předvedené kousky potleskem, zvíře vypadlo z role a začalo rozmáchle mávat pažemi proti sobě. U zvířete se to dá pochopit, člověk by ale měl mít trochu soudnosti a vědět, že potlesk je výrazem uznání vůči tomu, kdo je právě hrdinou okamžiku, a že hrdinu ctí skromnost, nikoliv narcisismus.

Ještě jsem neviděl hudební skupinu, která by po odehraném kousku odhodila nástroje a jala se skandovat sama sobě. Je sice pravda, že členové symfonických orchestrů poklepávají na své nástroje, což je druh potlesku – ten je ale určen dirigentovi.

Asi by v předvolebním boji neuspěl politik, který by po plamenném projevu na náměstí sám propuknul v neutuchající potlesk. Taky lékař, který by si začal aplaudovat po úspěšném příspěvku na mezinárodním kongresu, by přinejmenším získal pověst podivínského vědce.

Tak jestli vás někdy pozvou do bedny, pamatujte prosím na dobré vychování a elementární logiku a tleskejte jen těm ostatním. Co kdybych se díval 🙂

Příspěvek byl publikován v rubrice jak to vidím a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 komentáře u „Plácací reflex

  1. Náhodou, já viděla onehda bývalého prezidenta Klause, jak tleskal, kyž se sečtly ty hlasy a vědělo se, že ho zvolili zas, většina tleskala a ON taky, narcis.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *