Zveme vás, přijeďte

ale bude to naposled!

Pozvali nás na chalupu naši přátelé, moje někdejší spolužažka Yris s manželem Strojníkem.

Ne že bychom jim něco provedli nebo se chystali provést. Jen prostě už nebude kam jezdit.

Přestěhovali se z panelákového bytu do domu na venkově a hypotéku je nutno splácet. Tak na to padnou peníze za chalupu, kterou stejně vlastní jen z části, zato udržují zplna.

Byli jsme tam už mnohokrát, nejdřív já sám, později s Berkou, ještě později se Starší a Mladší, teď už zas většinou bezdětně.

Při mé první návštěvě tady, na Silvestra jakéhosi roku, začínajícího směšně malým číslem, jsem se seznámil s Kapitánem, kterého si přivedla Ája. Taky jsem se tehdy uvedl do stavu "pod vlivem" a ze stěny srazil a znehodnotil starožitné obracecí hrábě.

Vyráželi jsme odsud na kola, běžky i pěšky. Připálili spoustu drůbeže na rožni a spotřebovali hektolitry černého piva k podlévání buřtů. Někdy jsme se i zapojili do výkopových prací, sekání zahrádky nebo vztyčování plotu.

Tak zítra tam jedeme naposled. Já to vezmu sportovně, kolmo. Nadrazím si cestu vlakem do Perníkova a pak to vezmu přes Prudím, Seknisnámi, Krást, Uteč a jiná pozoruhodná městečka. Případně jižní variantou přes Klouže a Nové Zrady. Na konci cesty je obec Propeč.

Napíchne maso na rožeň a propečeme. Ráno naložíme harampádí, co pobereme, vyčleníme suvenýry a upomínkové předměty a hurá do sběrného dvora. Pak sedneme na kola a pojedeme zapít žal do hospody U lesa v Jodové u Šatníku. Nakonec budem dlouho do noci hrát a zpívat tklivé písně.

No, škoda. Byla to chalupa s osobitým kouzlem. Tlustými kamenno-vepřovicovými stěnami, malinkými ložničkami, za jejichž okny byl byl ráno klid jak před stvořením světa, půdou plnou duchen a kuních ťápot, soustruhy a bruskami, solidním dřevěným stolem, na kterém vždycky voněl hrnec guláše, s krbem a piliňáky, které světnici udržely i v lednu přes noc v nezamrzlém stavu, s chodbou, která i v červenci udržela pivo pitelné. Sněhu tam bylo vždycky aspoň o deset centimetrů víc než u nás na placce. Hub plné koše hned za humny. A pohody a relaxu a krásných chvil a večerů víc než kde jinde.

Příspěvek byl publikován v rubrice tak jde život a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 komentářů u „Zveme vás, přijeďte

  1. Mod.,tak jo, klidně. To by se mi náhodou docela líbilo:)) Ale co když se mi nebude líbit? Nebo bude mít dobrej hárdvér, ale blbý softvér? 😉

  2. Lor., ale když tam bylo tak příjemně…
    Mod., myslíš že nám povolí tak dlouhé vycházky?
    Gombo, taky bychom mohli jezdit pořád na stejné místo, s krumpáčem v ruce 🙂
    K.+M., jo, tak to chodí…

  3. Vzpomínky jsou hezká věc a nejhezčí jsou vzpomínky na budoucnost:-).No tak budete jezdit do domu místo na chalupu, napřed kolmo, posléze na vozíku 🙂

Napsat komentář: Lorrain Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *