v daleké cizině…

Mám teď nějaká zpoždění a deficity, tak budu psát o předminulém prodlouženém víkendu.

Do Rohatých hor jsem jezdíval svého času pravidelně a rád, ale ten čas už je desítky let daleko. Nezapomněl jsem na ně ani nezanevřel, ale jsou i jiné aktivity, jiné hory a jiná období…

Letos mě pozval známý, který dává občas dohromady autobus lidí, zajistí ubytování a jídlo, vymyslí trasy a jejich varinaty pro rychlonohé, středně zdatné i vyslovené lemry, pro krásné počasí i blizzard a večer spočítá, jestli někdo neleží v dolině nebo na salaši. Už jsme s ním taky něco absolvovali a víme, že tam jezdí vždycky "moc fajnoví lidi".

Nejlepším obdobím pro túry po Rohatých horách je podzim, polovina září. Už tam není nijak husto, většina hotelů a kempů (penzióny se tehdy ještě nevyskytovaly) je prázdná, příroda je celkově barevnější, v lesích troubí říjící jeleni a hlavně – je stálé, trvanlivé, neměnné počasí.

Ano, všechno vyšlo tak jako kdysi. Hlavně to počasí. Čtyři dny nepřestalo pršet nebo aspoň mrholit ani na chvilku. Ve vyšších polohách sice v noci sněžilo, přes den ale teploty mírně přelezly nulu a zase pršelo…

Přešli jsme za tři túry několik sedel, vrcholů, ples a vodopádů, ohřáli se čajem a polévkami v horských chatách a vlastním rumem po cestě, prošli mokrou travou, rozčvachtaným marastem i skoro půlmetrovou sněhovou nadílkou. Bundy byly den co den promokavější a boty propustnější. Tušili jsme, že ty hory tady někde musí být, a určitě byly, jinak by člověk nemohl jít dvě hodiny pořád do kopce. Jen se nám tentokrát schovaly v mlze, kapkách i vločkách. Plesa díky tomu vypadala jak zálivy nezměrného oceánu a každá cesta vedla někam do nebe.

Autobus byl plný žvatlavých Kačenek a Jitušek, obsluha na baru pohotová, pan řidič sebou vezl diskotékovou aparaturu a z termálních bazénů pod chatou se kouřilo. Domácí pes všechny bystře olízal a při nedostatku Jánošíkových korun bylo možné platit eury. Čím je horská chata natřískanější, tím je útulnější, a když víte, co je herbata, obslouží vás rychle.

Kruci, proč jsem nebyl tak dlouho pěšky v horách?