a co víc,
možná i bigotní bicyklista, biologicky bičovaný bifurkovaný bibliofil, binokulárně bilancující binární bižuterii, biblicky bivakující na bidetu v bistru!
Někdy to trvá desetiletí, než člověk zjistí, že jeho sexuální orientace je bohatší, než si myslel.
Dnes ráno jsem časně vstala, natrhala na zahradě lístečky, spařila cibulové slupky a obarvila vejce. Protože moje výtvarné schopnosti se limitně blíží nule, nechala jsem tvary na přírodě. Pak jsem vyjel k blízkému potoku, nařezal proutky a qečeru z nich smotal cosi jako pomlázku. Pak jsem ještě zinventarizovala lahve v baru a doplnila lehčí alkoholy. Nakonec jsem uvázal mašli. A koledníci můžou přijít!
Vejce byla dvojího druhu, dvoužloutková a záprdky. Použila jsem obojí. Proutky byly k dispozici ze smuteční vrby (nevhodné, láme se), černého topolu a a ještě čehosi, na čem listy teprve začínaly rašit, ale nevylučuji, že šlo o vrbu. Použil jsem obojí.
Zítra se to snad vrátí do normálu. Vzhledem k tomu, že Starší je sto padesát a Mladší asi dvacet tisíc kilometrů daleko, nerad bych to schytala i za potomstvo 🙂
Tak to prý není bisexualita, ale transvestitismus, říkala paní doktorka 🙂
No a až se vzpamatuješ z toho BIzarního hermafroditismu, tož si jistě pofšimneš i pochvy… teda… pochvaly za nový titulní optimistický obrázek!
Ježišmarjá…ani milion kilometrů nedonutilo by toho mýho obarvit vejce.Navíc kreativně.-))Veselé Velikonoce.-)
Bravobravurnímu blábolu borce ,-)
Co takhle bigotní blázen?:-)))