Ani ty návraty

už nejsou, co bývaly.

Zkraje měsíce se po roce z druhého konce světa vrátila Mladší. Protože už nejsme odkázáni na rychlost pošty, měli jsme pocit, že je jen na delším výletu. Žhavé novinky jsme se dovídali při nedělních telefonních relacích, někdy se na sebe i podívali díky Skype. Fotografie protinožců jsme si mohli prohlédnout teoreticky i pár desítek vteřin po jejich pořízení a o zážitcích si přečíst na blogu. Takže otázka "tak jak bylo?" byla vlastně úplně zbytečná.

Víme jak to vypadá na Severním i Jižním ostrově, jak se kde shání práce a že za dráty se lézt nemá. Očekáváme v dohledné době návštěvu několika spřátelených Brazilců, Fidžana a Maorského národního souboru písní a tanců. Víme, kde se dají krmit papoušci z ruky a že ptáci kiwi vylézají jen v noci. Jednoho, z lehkého kovu, mám přivěšeného ke klíčům.

Víme i věci, které nás netěší, třeba že doprovázející Milovaný krátce před návratem konvertoval na Nemilovaného. Nějaké tři týdny před návratem, po roce a půl. Divné, ale je to tak. Škoda, líbil se nám, a jeho rodiče (první setkání loni na letišti, druhé setkání letos na letišti) taky 🙂

Některým věcem se diví. Třeba že se po silnici jezdí vpravo, zmrzlinu nemůže zaplatit kartou a když se v obchodě podívá na prodavače, ten se otočí jinam a předstírá zaneprázdnění.

Ale stejně, přes všechnu techniku, pravila Berka na vyhlídkové terase, když se letadlo dotklo země: "Já asi budu brečet…"

Příspěvek byl publikován v rubrice tak jde život a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

6 komentářů u „Ani ty návraty

  1. To bude zajímavý blog – po návštěvě Maorského souboru :-)))

    Jinak podle Inspektora Trachty a Majera usuzuji, že jsem narazila na podobného nadšence… 🙂

  2. Gomboto bylo tak, že ta slečna začínala každou větu "Waw" a když byla delší, musela hledat česká slova!:-)) tím myslím tamtu slečnu, ne Mladší slečnu!

  3. Nom., jestli budou bubnovat na zahradě do rána, tak určitě 🙂
    Mod., ježdění vlevo u nás už kdysi zrušil nějaký pan Adolf, povoláním führer!
    G., jak bylo co? No prostě se rozešli…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.