…a je po kalamitě!

Majitelé nemovistostí s přilehlým chodníkem jsou před nadcházející zimou v napětí, jak si obecní a městské úřady, neřkuli magistráty, poradí s letošní změnou zákona, přenášející odpovědnost za stav chodníků na ně. Nejinak i já. Po každé chumelenici si musím poradit přibližně se šedesáti metry, což je docela slušná rozcvička. Nenadávám a pracuji někdy i radostně, přece jen není nad zdravý pohyb na čerstvém vzduchu a kmitání hrablem je daleko různorodější činnost než třeba odpalování golfových míčků. Přesto jsem byl zvědav, zda bude úklidem v obci pověřen důchodce pan Šumpera, obecní policajt nebo nějaký zdravý nezaměstnaný. Ale je zajímavé, že ta nejprostší a nejlevnější řešení jsou přece tak snadná!

Stačí dva kus plechu a osm šroubů, a je vystaráno. "Občane, no vy s tou zlomenou nohou, věnoval jste při chůzi dostatečnou pozornost dopravnímu značení, nebo jste koukal po vejrech? Jo ták, po macaté paní hospodské! A ještě pod vlivem alkoholu a endorfinů! Tak z odškodnění nic nebude, zato si připravte penízky na pokutu!"

Stejně budu jako blb odmetat, ale ten blahý pocit ne(z)odpovědnosti 🙂