Zase nic…

Konec světa se zase zařadil mezi ty nedokonavé (končit, nikoliv skončit. A taky bílou velrybu chytat, ne chytit, Breta). O roku 2012 se dá ale skoro s určitostí říct, že bude dokonavý, byť s proměnou nedokonalou (hemimetabolií). Stadium kukly se konat nebude, občas pokožka praskne a z povlaků ošklivé nymfy vyleze jiná, větší, možná ještě ošklivější. Jak je tomu například s daňovými zákony.
Cyklická obměna věků se u mne projevila s malým přestihem už před jednadvacátým. Výměnou černovlásky za blondýnu, svobodné za vdanou. Trochu mladší než Mladší za trochu starší než Starší. Blíže později.

No o co ještě? Starší dostala druhý diplom v Syrečkově a polovičatě se věnuje Ukrajincům. Mladší se cele věnuje Volaničovi, ale prý se dostatečně nekamarádí s Fofričem, takže možná půjde s Padaničem. Ve fabrice musím dělit své srdce mezi dvě ženy, paní Drápatá ale vyhrává nad paní Vižnovou. Doma jsem zesílil zdi o dvacet centimetrů a bouchači nám utěsnili na zimu chaloupku expanzním mechem ze spreje. Ve Staré hospodě jsme přes nečasté návštěvy uznáni za štamgasty. Můj táta začal fungoval na baterky a špačky v budce zase letos sežrala kočka. A to je tak všechno důležité v tomto roce.

Tak krásné Vánoce a na PF se pracuje…