Pitva detektivky

Nekrvavě na krváky

Když vynechám zprávy, pak v televizi nejčastěji sleduji pořady o tom, jak někdo někoho zavraždil, jak hnízdí papuchalkové nebo co dělá můj oblíbený hrdina Rádž Koothrappálí. Tím pádem mám dost přehled o mentalitě Inda v Americe, problematice zahřívání vajec na skále a technologii vraždy a jejího vyšetřování.

Základní postup tvůrců je víceméně stejný na všech kanálech:

V první fázi je po objevu mrtvoly, nebo lépe ještě před ním, představen psychicky labilní jedinec se silným hlasem a dostatečnou nenávistí k oběti. Kriminalisté ho ihned seberou a mnou si ruce, že do dvou hodin řevu uzraje, zlomí ho a zapíšou si čárku. Divák ovšem tuší, že takhle brzo to nemůže skončit.

Ve druhé fázi se náhodně zjeví nějaký zoufalec, který tvrdí, že na místě činu vůbec nebyl, ačkoliv je nepochybné, že ano. To posléze přizná, ale tvrdí, že oběť při jeho odchodu ještě žila/při příchodu byla už mrtvá. Nikdo mu to nevěří, kromě jednoho nejmladšího/nejstaršího kriminalisty. Ostatní si už dělají čárku. Divák ale tuší, že jde o nastrčenou figurku, přece jen do konce vysílacího času dost chybí.

Třetí fáze spočívá v tom, že původně podezřívaný/á, poté propuštěný/á se dostaví s přiznáním, že to byl on/ona. To mu ale věří jen šéf oddělení, který tu čárku už nutně potřebuje, protože co by řekl do novin/nadšéfovi/ministru vnitra/manželce, která nadává, že chodí pozdě domů. I divák o tom vysloví své pochyby, i když jen ve své rodině.

Ve čtvrté a poslední fázi se díky náhodně objeveným fotografiím/zapomenutým trenkám/utrženému knoflíku zjistí, že bestiálním vrahem/vražedkyní byl/a někdo blízký/á přiznávavšího se, kterýžto/kterážto se  pod tíží náhle se objevivších důkazů teatrálně zhroutí. Divák neznalý této pitvy si řekne „No toto!“ Avšak pilný čtenář mého blogu to věděl už od začátku, tedy ode dne, kdy si přečetl tento slint!

Příspěvek byl publikován v rubrice skoro jako život a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u „Pitva detektivky

  1. Bože chraň, já už koukám jen občas na podivíny z Prostřena, nemám už na TV žaludek, šlo to tak pozvolna, netuším kde byl ten bod zlomu. Stahujeme filmy, když nikam nemůžem.

  2. Netuším, kdo je Rádž a v tuhle chvíli se mi nechce ho googlovat, ale jedno je jistý sázkařením (kdyby existovalo) “na vraha” bych si mohla vydělávat. Moc bych ale nejspíš nevydělala, takových jako já…

  3. Taky vždycky určuju, jak moc pravděpodobně je někdo vrah, podle času, který zbývá do konce vysílání 😀 Všeobecně jsem ale měla mnohem radši toho Rádže. Tedy až do nějaké šesté, sedmé série, ve které už se začal bohužel chovat jako úplný pitomec. V takové situaci už byli jistou trefou do černého jenom ti papuchalkové 🙂

Napsat komentář: Marie Veronika Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *