Rozklepávám kozy

Aby se dalo hladce zasunovat.


Ano, interesantní titulek a podtitulek nad článkem s nudným obsahem. Prostě: přišel si soused půjčit kovové stavební kozy, potřebuje dělat fasádu přízemního domku. Taková stavební koza má tři části: pevnou, co stojí na zemi (stator), a pohyblivou, co se dá vysunout nebo zasunout (sunátor) a v požadované výši fixovat (držátor – párový orgán, na každé straně jeden kus). Prakticky jsou to dvě trubky ve větších trubkách, spojené – jak jinak než trubkou.
Protože rozdíl mezi vnitřním průměrem trubky statoru a trubky sunátoru je minimální (antiklepací opatření), při delší nečinnosti se díly do sebe zakousnou a je nutné je rozběhat. Běh s dvacetikilovou kozou na zádech by byl ovšem obtížný a ke kýženému výsledku by pravděpodobně nevedl. Proto je potřeba použít jiný, a to donucovací prostředek – kladivo. Střídavým poklepáváním na obě strany docílíme zprvu mírného posunu, pak rychlejšího pohybu a nakonec toho, že nám celý vysunutý sunátor spadne na palec levé nohy.
Nedá se ale nic dělat, soused si zaslouží půjčit zařízení ve stavu provozuschopném a půl tuby vazelíny zajistí sunutí na věčné časy a nikdy jinak!

Příspěvek byl publikován v rubrice tak jde život a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u „Rozklepávám kozy

  1. Ha, tak v závěru mě nenapadá nic originálnějšího, než ta hláška o tom, že kdo maže, ten… kór ve zdejším případě – zasouvá 🙂

    Ale fakt je, že z nadpisu jsem si uměla vybavit jen brutální násilí na dvou zástupcích živých organismů a ve výsledku mám po přečtení menší technické vzdělání… 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.