není jen tak.

Když člověk zjistí, že má nadváhu, ne-li obezitu, není potěšen. I když váha ukazuje víceméně konstantní čísla, jsou za hranicí tolerance. Je nejvyšší čas začít se sebou něco dělat. Hlavně se na to musí jít odborně a nejprve v knihkupectví zakoupit něco literatury. Odborné, ale srozumitelné i antouškovi. A pokyny se hned a důsledně řídit.

Začít je nutno od snídaně. Ta by měla být vydatná a připravit tělo na celodenní hladovění. Hlavně musí obsahovat bílkoviny – třeba jogurty. Dobrá, dám si ke snídani jogurt navíc. Bílý. Ten se ofšem nedá jíst, vylepším ho tedy marmeládou.

Za tři týdny jsem přibral tři kila.

Pojďme tedy dál. Jíst by se mělo vícekrát denně. Zatím jsem mezi snídaní a obědem nezdravě hladověl. Tak dobrá, budu si ke svačině mazat chleba s paštikou.

Za měsíc čtyři a půl kila navíc. Proč xakru nehubnu, když na to jdu tak vědecky?

Přestanu kouřit. To bylo velmi nezdravé. Místo cigarety si dám raději jablko. Nebo tatranku.

Nemám ale pocit, že bych nějak zvlášť ubýval na váze.

Asi tedy bude něco špatného v tom, jak obědvám. Jím polévku a hlavní jídlo. Podle zásad správné výživy nemám dost zeleniny a ovoce. Dobře, vezmu si ještě salát. Některé jsou trochu suché, majonéza to ale vždycky napraví.

Počkám tři týdny a pak se zvážím. A ejhle – zas pár kilo. Ale nahoru, ne dolu.

Musím si to přečíst podrobněji. Aha, vědci tvrdí, že ukončit hlavní jídlo zákuskem je prospěšné pro lepší pocit zasycení. Hlad se pak dostaví později. Fajn, ale kdo mi poradí, jestli je lepší střecha nebo větrník? Dám si raději oboje.

Kruci, proč ty kalhoty nejdou dopnout, i když mi tam maminka našila takové pěkné klíny?

Tak teď už vím. Ohledně toho rozdělení jídla na víc částí, tam se mluvilo o pěti jídlech za den. Přesnídávku už jsem zavedl, ale chybí mi ještě odpolední svačina. Nejlépe bageta, ta se dá koupit v bufetu. Zdravější je ale teplé jídlo – dám si hranolky. Ale co to povídám – zeleniny je třeba! Lepší bude smažený květák se zdravým kečupem.

Nějak mi to hubnutí nejde. Tuhle mi jeden známý potřásl rukou a ještě za pět minut se mi klepala brada.

A ještě špatně večeřím: minimalizovat, jíst co nejdříve. Dobrá, začínám večeřet už v pět. Hlad je převlečená žízeň a navíc se všude píše o dostatečném příjmu tekutin. Pravda, ten jsem zatím zanedbával. Dám si tři piva, to je 1,5 litru, a hned se blížím normě.

Musím říct sousedce, ať si ty děti pořádně vychová. Kdo má pořád poslouchat "mamut, mamut", když se vracím domů, unavený z práce a toho zdravého stravování.

No, přece jen to na člověka po těch pivech v noci někdy přijde. Zavedu tedy šestý chod – nočeři. Úžasně zdravý a dobrý na linii je prý olivový olej. Tak si ta vajíčka pořádně poleju. Teď by mi to hubnutí mělo jít samo.

Nojo, ale jak to poznám? Včera jsem rozšlápnul váhu. Ale co, nejde přece o čísla, ale o ten pocit životní spokojenosti. A v kremační peci to aspoň proběhne, jako když hodíte svíčku do krbu.