Zeměpisný večer

aneb nejen elektrárna…

Už když se vracím domů, mám Tušimice, že by dnes mohl být Liberec. V kapse výplatu, prostě Prachatice.

Sice dnes v práci samé Pohořelice, ale mám svátek, tak si uděláme Oslavany. Vezmu kytaru a budu zpívat až do Chropyně. Nesmím to přetáhnout na Napajedla, aby z toho nebyla zase Třešť, protože bych mohl skončit s Úštěkem nebo dokonce Řevnicemi.

Moje Milevsko je doma. Nasazuje Chvaletice a vypadá to, že ke mně cítí Kladno. Opětuji ho Toužimí, až mám z toho Rosice.

Pak se odebereme do Postoloprt a užíváme si příjemné Drážďany. Je z toho ale Planá, protože má Libáň je Mimoň. Takže to končí Nechanicemi.

Ještě chvilku Domažlice a pak už Krnov. Tak takhle jsem si ten Chomutov nepředstavoval.

Sice mi to dělá Litomyšl, ale protože mě trochu bolí Kolín, nemám problém se Smiřicemi, žádné Hořovice. Ještě dám Myjavu, aby se mi nevyrazila Kopřivnice, a jdu do Police.

Příspěvek byl publikován v rubrice skoro jako život a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

17 komentářů u „Zeměpisný večer“

  1. Takže je to v bydlišti Vondráčkové a když trandíme dál na jih, těsně před Příbrami je už a za, na okraji VVP Jince ještě to třetí z pěkně uvité kytky. Nebo znáš jenom Rybitví a Dejvice?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.