Kryskot

hlásím návrat!

Chaloupky z pohádky existují i v reálném světě, dají se najít na internetu a pobyt v nich nemusí být finančně ruinující ani v eurové cizině.

chalupa.jpg

My jsme ji našli už před třemi lety a strávili v ní s Berkou jeden prodloužený víkend. Pro velký úspěch jsme letos akci zopakovali a přibrali Kapitána s Ájou a Buflíka.

Nesmíte se nechat odstrašit tím, že na webovém katalogu je označena jako "Blockhaus", což působí dojmem ubytování ve vyhlazovacím táboře. Opak je pravdou. Roubený domek stojí kilometr nad městečkem, kde končí úzká asfaltka vinoucí se údolím, na soutoku dvou potoků. Paní domácí se přijde ráno a večer zeptat, jestli něco nepotřebujete, a přinese tu med, tu meruňky, tu kytku jiřin. Minule jsme si málem odvezli hlavu srnce, střeleného předchozí noci. Jinak jste tam sami, večer zatopíte v kamnech, která zároveň ohřívají vodu na koupání, ráno posnídáte na kamenné terase a můžete vyrazit na túru.

Hned první den byla trasa trochu náročnější. S převýšením zhruba 700 metrů v první fázi se počítalo, kilometr pod vrcholem byla hospůdka nad sjezdovkou a panoramatická houpačka. Pak jsme spadli zpátky do údolí a sliboval jsem "jsme doma, jen co se přehoupneme přes tohle sedýlko". Z přehoupnutí bylo dalších asi 600 metrů výškových a Berka prohlásila, že zítra prodává kolo a na příští dovolenou si pojedu sám. To znělo slibně, ale…

Další trasy byly už snadnější, třeba v sobotu jen asi 45 kilometrů, a z toho jen asi 4,5 km do kopce, ten ale stál za to. Jednou jsme se vydali i pěšky, přes Vysoký Knedlíček (pouhých 1.963 m.n.m). Pěší chůzi jsme ale evidentně odvykli, takže další den byl vyhlášen za odpočinkový. Ale nejeďte nikam, když je ráno tak krásně a předpověď hlásí déšť za dva dny a navíc jedno auto stojí čtyřicet kilometrů daleko, v lese, na hranici vojenského prostoru… Prostě odpočinek musel počkat.

Jet do Alp a nevykoupat se v horském potoce, to je jako sledovat ohňostroj s ucpanýma ušima, pít whisky s rýmou nebo jít na koncert s šátkem na očích. Všechny smysly si musí přijít na své, i kůži je třeba dopřát pocítit ledový chlad vody i tvrdou kulatost oblázků. Dámy mají pro takové věci menší pochopení, hlavně když to znamená přes 20 kilometrů navíc, aby člověk našel to správné místo. Z koupele tedy byla vysloveně pánská záležitost, jen škoda, že v nácestné chatě U Klause už měli zavřeno, byly tam sympatické barmanky…

Buflík měl zkraje trošku problémy s orientací, se svým jedním zdraým okem a křivým krkem daleko nedohlédl… Ale zvykl si, naše výlety prospal podle počasí doma nebo na terase a domů přijel evidentně zotaven.

Projeli a prošli jsme křížem krážem krásný kus země, plný skal, potoků, lesů a vzorně udržovaných luk a cest. Ochutnali místní piva, vína, polévky i jídla. Zdravili se s těmi v protisměru a občas někoho nechali za sebou. Přálo nám počasí a nikdo se neztratil. Armádní střelnicí jsme prošli vztyčeně. Na propíchnuté duše jsme nalepili záplaty a na těch našich přibylo pár hezkých zážitků.

unterlaussa.jpg

 

Příspěvek byl publikován v rubrice do rána toulám... a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

6 komentářů u „Kryskot

  1. Koupel v alpském potoce… koukám, že nikde nablízku nebyli ochránci račích stád s bejsbólovými palestrami v rukou, to by totiž tenhle hezký příběh nekončil tak idylicky, alébrž buď rozprchem do alpských hvozdů nebo rozprchem do podalpských špitálů;-)

  2. Ježíšmarja, to je veliká krása, prozradíš mi prosím kde to je? Slibuji, že s tebou tam nepojedu :)))prosím.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.