Pohádka na strašnou noc
Byl krásný podzim.
Tak krásný, že i jezevec, co mu pořád nic nebylo dost dobrý, pořád jen brblal a kveruloval, jak je všechno drahé, vylezl ven a coural se po lese.
A jaxetak courá, potká holuba.
"Jezevče", povídá holub, "víš ty vůbec, co se děje? V lese jsou dnes volby!"
"Už dnes?" diví se jezevec, "a koho mám volit?"
"No přece nás, holuby. Vidíme všechno shůry, máme nadhled, a lítáme si svobodně kudy chceme. S námi si taky budeš moct lítat!"
"Když já nemám křídla, mně by to stejně nešlo… Já si radši zalezu někam hluboko, a co kdybych spadnul… No uvidíme."
Jde jezevec po lese dál a potká hovnivála.
"Jezevče, víš co se teď děje v lese?" "No jo, volby", bručí jezevec, "nevím, koho budu volit".
"To je přece jasný, jezevče. My hovniválové se tady v lese staráme o ekologii, nebejt nás, šlapete všichni v hovnech! Vol nás!"
"Jen jestli je sami nevyrábíte, abyste měli co dělat", myslí si jezevec a valí si to dál.
Na palouku potká kudlanku.
"Ó jezevče, padni do prachu! Bůh tě miluje, já tě miluju, kdovíkdo všechno tě miluje, pamatuj na to u voleb! Kudlanky do urny!"
"Kéž byste tam byly všechny", myslí si jezevec a funí si to podrostem.
A kdo tam nestojí: prase bradavičnaté!
"Jezevče, já vím, že už tě asi přemlouvali. Ale znáš to, holubi, ti se na tebe pak vyserou z výšky. Hovnivál se bude věnovat svým výkalům a kudlanka, teda kudlanek bude mít honičku, aby ho nesežrala manželka. Vol nás, prasata! Jistotu bukvic a žaludů!"
Jezevec si o takových jistotách pomyslí svoje a valí si to dál. Kouká a proti němu jde myslivec, vzal si na to červenou kamizolku. Od myslivce se nedá čekat nic dobrého, s tím mají jezevci své zkušenosti. Vyhnul se mu zdaleka a hledá, co by kde slupnul.
Přebírá si to tak v hlavě, až přijde do volebního doupěte. To prase má přece čtyři nohy jako já, štětiny skoro jako já, strká rypák do všeho a všechno se snaží převrátit jako já, nic mu není dobrý, říká si. Zvolím prase.
Třetí den po volbách se prasata ujala vlády. Čtvrtý den zregulovala ptáky, hovnivály i kudlanky. Protože lítat je nebezpečné, bude se chodit pěšky. Pátý den si pozvala myslivce, zahnala zvířátka do obory a zavedla jim právo na práci. Šestý den myslivec zastřelil největší prase a opekl si ho. Jezevci použil k výcviku pejska v noře. Sedmý den…
No radši to nebudu povídat dál, nejsem žádní bratři Grimmové.
Jo, to jsou ty sudý osmičkový roky, milé děti…
To je ale krásně strašidelná pohádka! ještěže to nakonec určitě dobře dopadne:-)