Myslím ovšem toho zdravotního, i když jsou i jiní pašáci.

Nařídil praktickým lékařům a zubařům ordinovat nejméně 7 hodin denně místo současných 4. Nezajímá ho, kolik hodin dostává lékař vlastně zaplaceno, ani to, že pacienti prostě přicházejí nahodile a i ty plánované by měl lékař objednávat tak jak to vyhovuje jim, nikoliv jemu. Lékař si těch 7 hodin v ordinaci prostě bude muset odsedět, i kdyby si měl celou dobu vystřihovat fotky pana ministra z novin. Nějak mi to matně připomíná nějaký zasunutý a odložený režim.

Současně nařídil přímo řízeným zdravotnickým organizacím umožnit lékařům výkon soukromé praxe formou souběhu nebo v prostorách nemocnice. To je bezva; ten, koho už nebaví platit nájem za ordinaci a kupovat si drahý materiál, prostě přijde do nemocnice se slovy “řediteli, máš mi dát do pronájmu nějakou pořádnou ordinaci, pokud možno perfekteně vybavenou a zásobovanou, nesmíš ale na nájmu vydělat ani korunu. A když nedostanu, prásknu tě!”

No ale vůbec nejlepší vtip; podle nového zákoníku práce, který ruší pohotovost na pracovišti, zakázal řešení přechodem na vícesměnný provoz, protože tím by (při neexistenci nezaměstnaných a zároveň dostatečně kvalifikovaných lékařů) docházelo k omezení péče ve standardní pracovní době. Buďto prý musí nemocnice změnit organizaci práce a posunout nástupy do práce jednotlivých lékařů tak, aby na pracovišti stále někdo byl (čímž ovšem dojde k naprosto stejnému omezení), nebo zajistit služby prostřednictvím jiné právnické osoby, která je oprávněna poskytovat zdravotní péči. A kdo bude tou jinou právnickou osobou? No nemůže to být nikdo jiný než sdružení (v.o.s., s.r.o., družstvo nebo třeba džamahírije) lékařů, kteří si právě odpracovali svou základní směnu.

Takže lékař, který skončil řádnou pracovní dobu a má toho už plný kecky, náhle povstane z popela, jako kdyby to napsal Petiška. Ani se na to nebude muset převlékat, a vrhne se do fachy jako zaměstnanec jiné právnické osoby, což mu zaručí, že bude svěží jak vánek z Krkonoš. Bude ovšem placen plnou mzdou (svým novým zaměstnavatelem, který mzdu včetně dalších náležitostí obalí potřebným ziskem, není přece žádná charita, a přefakturuje nemocnici), zatímco v pohotovosti by byl nemocnicí nestydatě vykořisťován poloviční sazbou až do okamžiku, kdy by jeho zásahu bylo skutečně potřeba.

No, je fakt, že problém zdravotních pojišťoven to není, a až nemocnice kvůli zvýšeným nákladům nadělají dluhy, tak jim je zase státní rozpočet v pohodě zatáhne (samozřejmě jen těm, co je mají; ti, co se skřípěním zubů vymyslí jak z toho ven a jak hospodařit bez dluhů, ti po zásluze nedostanou nic).