Jedna hrůza za druhou aneb slova a věci, co nemám rád.

Naše dovolená nebyla nejideálnější. Proaktivně jsem hledal, kam z našeho korporátu vyrazit, aby to nepřipomínalo týmbildink. Nejoptimálnější by bylo jet někam na východ, ale probíhala tam jakási speciální vojenská operace. Nakonec nám ambasador neziskofky poradil jeden resort ve známé destinaci. Prý tam jezdí samé celebrity a mají bezvadné píár.

Počasí ale nevyšlo. Díky dešti jsme nemohli ven; pršelo epicky. Kvůli tomu jsme ale dostali od cestovky slevu. Museli jsme pořád sedět jak na houm ofisu. Z místního pubu nám vydodali pizzu Hawaii. Neměli jsme příbory, tak jsme ji jedli oběma rukami.

Silnice k hotelu byla rozbitá, ale pak jsme zavšímali, že ji operátoři živičných povrchů vysanovali. Tak jsme se ultimátně rozhodli, že pojedeme někam na motýle. Přes dýlera fakultativních akcí jsme si zabukovali gaida, ale byl to woke transsexuál, takže nám nechtěl nic říct o jejich páření a mumlal něco o genderu. Krutopřísně tvrdil, že by to nebylo dost inkluzivní. Takže s ním nebyl/a/o žádný/á/é vibe.

Naše dovolená tedy nebyla moc fajn storka. Příště se raději budeme soustředit na to, co máme prioritizovat… nebo raději na to, abychom mluvili, jak nám zobák narost‘.