Po zhlédnutí dokumentárního filmu v soft verzi
Nechci význam filmu nijak zlehčovat, přesto mi to nedá, abych se kolegyně blogerky Blondýny, která mě prokoukla a trvale mě oslovuje “Milý mladý příteli”, pro jistotu nezeptal:
“A fakt nevadí, že je mi dvanáct?”
Tak na tohle jsem i přes masivní reklamu nechala zajít chuť. Je toho na mě moc, ještě tohle… ale tvůj příspěvek mě taky rozesmál.. někdo ti říká dědo (Mirka) a jiný ti lichotí a myslí to upřímně!! – a to se počítá..
Vůbec … naopak.
Přeonačit svými názory, postoji, větami dalšího člověka a navíc budit dojem, že jsi tak s bídou třicetiletý, tak to umí málo kdo.
Většinou to bývá opačně, čteš mladého a přijde ti jako důchodce, vším, snad i prostatou 🙂
V Angelice říká král : Madam, zůstaňte svá.
Já říkám, milý mladý příteli, zůstaň svůj !!
No nic jiného ani nezamýšlím, nakonec by na to bylo dost pozdě 🙂
A tolik mě nechval, červená se mi klábosnice.
Tak dneska boduješ, né, že by ti vtip chyběl, dneska jsi mne rozesmál.
Pro ostatní bych svou verzi rozvedla.
Neznala jsem tě a netušil tvůj pravý věk. Tvé texty jsou mladistvé, pokud tedy neukážeš vnoučata :)), vše je svěží a nezatížené věkem. Pokud nepíšeš o kompresivních fuseklích , kurňa, ty fakt nejsi nejmladší .
Milý mladý příteli.
Tak dobrá, o punčochách ani kompresorech už psát nebudu (stejně je mám dočasně) a pro vnoučata použiji krycí termín “ti malí lidé, co s námi bydlí”.
Ani jako bloger nejsem plnoletý, patnáct mi bude teprve za dva měsíce!
Tak se tedy jinak: ačkoliv jsem film “Tahle země není pro starý” zatím neviděl, zeptám se pro jistotu: “A fakt nevadí, že je mi šedesát čtyři?”
Taky ročník 57? Já v únoru…
56, listopad.