O víkendu nám domem proudí neznámé mladé dámy a různí mladí pánové.
Slušně zdraví, nepřekážejí a nedívají se do talíře, jedí jindy než my. Za chvíli tu naopak bude prázdno, neboť Mladší míří na diskotéku. Taktéž i Starší, ovšem na jinou. Přitom má zítra hasičské závody. Snad u hadice neusne.
V pátek jsme zamířili na chatičku mých rodičů, já na kole oklikou přes country hospodu. Ta byla natřískána hudebními nástroji, skoro nikdo ale nebyl ochotný hrát. Takže jsem si dal dvě (jedno na žízeň, jedno na chuť) a sešli jsme s Berkou se Starší u krbu a čaje s rumem. U televize se nikdy o sobě nedozvíme tolik věcí, kolik před hořícími plameny. Krby by se měly vydávat na recept vystavený psychiatrem. Působí úžasně. A ještě úžasněji se po takovém posezení spí.
Dopoledne jsme posekali a shrabali, co se dalo, a dojeli k mým rodičům na oběd. Pak jsem se asi hodinu snažil ukecat Windows 95, že flashdisk není neznámé zařízení. Nepovedlo se. Po buchtě a kafi vyrážíme opět separátně domů, kde se to v režii Mladší hemží podivnými osobami.
Pátek: 49,1 km – průměr 23,1 (proti větru)
Sobota: 51,7 km – průměr 27,2 – max. 62,7 (po větru).
krb teda máme v obyváku, ale asi bych dala přednost psychologovi než rodičům?? 🙂
Lorr.Krb se dá udělat i ve starém domě, fakt:-)))
Krb musí být úžasná záležitost. Až se jednou zmůžu na novej dům, bude tam.-)
Dokud se hemží jen osoby, je to v pohodě:-)