– o kolegyních a kamarádkách

Teprve nedávno jsem si uvědomil, že se na blogu vlastně pohybuji v převážně dámské společnosti. V mých odkazech dámské blogy převládají a naopak. A na mých RSS sledovaných na www.bloglines.com je ten poměr ještě výraznější.

Není nic překvapujícího, že jsem si toho vlastně zatím ani nevšimnul. Donedávna jsem pracoval v ryze ženském kolektivu, a to po desítky let. I teď to mám tak půl na půl. Na všech stupních škol, které jsem navštěvoval, byla vždycky dívek nadpoloviční většina. Jen na vojně ženský prvek zastupovala pouze nadporučice XY, která tu a tam kasárnami proběhla a vojsko se houfně schovávalo do připravených zašíváren.

Když tak projdu své nejbližší a nejlepší známé, jsou to vesměs spolužačky či kamarádky a muži mezi nimi jsou většinou "jen" deriváty tohoto vztahu – jejich partneři.

Nikdy mi tohle prostředí nedělalo problémy. Možná i proto, že nejsem dost zajímavý objekt pro případnou řevnivost, možná proto, že jsem se svou přízeň snažil rozdělovat spravedlivě a nikdy to nepřehnat. A výjimky – no, byly prostě výjimky.

Tak teď to jdu znovu otestovat – na sraz střední školy po desetiletích, mezi své převážně spolužačky.