Už nastalo, a není to nic moc.
Období po Vánocích pro mne vždycky bylo z těch nejhorších. Teď se k tomu přidává i to před nimi.
Nejen že denní světlo mimo práci vidím jen o víkendech (někdy), ale celkově nějak pořád přibývá napnelismů. K tomu humus venku na ulicích, podzimní mokrý vítr a ve vzduchu chřipka a obavy, neutratit ani moc, ani málo.
Večer se dá tak nejvýš nalít si veselý kalíšek a pročítat si blogy.
Do toho se mi vnutila finanční poradkyně. Přijede prý v sedm, nechá si ukázat všechny smlouvy co mám na pojištění a spoření a bude tahat králíky z klobouku. Túdle núdle, asi natřu Buflíka fosforem a ve vhodném okamžiku zhasnu a dám pokyn Mladší, aby ho rozdivočela a vypustila a budu křičet něco o rodovém prokletí.
Ještěže mi napsala optimistický e-mail kolegyně Brandejsová z Funchalu. Její manžel prý po mně pojmenoval okružní cestu Madeirou. Mám v poslední době nějak štěstí na vlídné manžely.
Třeba mohla finanční poradkyně poradit jak neutratit ani málo ani moc, i když i tohle, jako všechno, je relativní:-)