tak 25.12. musím do lesa.
Hodobóžová procházka patří k vánočním rituálům víc než štědrovečerní kapr, kterého jsme mimochodem letos nahradili jakousi mořskou potvorou, která chutnala stejně dobře a v krku nepíchala. Letos se dala podniknout dokonce i v teniskách.
Ty dny trávíme pravidelně v Babičkově konzumací různých ptáků, cukroví a salátů. Ale nejhezčí je vždycky odpoledne 25., kdy vyrazíme do lesa, začínajícího kousek za domem. Letos jsme potkali stoprocentní vlhkost vzduchu, houbovou vůni v údolíčkách, opar nad krajinou, čerstvou paseku na pravěkém hradišti, světla kolem projíždějících rychlíků v podvečer. A taky nebývale mnoho podobných nadšenců, co si vyrazili zaběhat, vyvenčit psa nebo jen tak.
Když se vrátíte za nastávající tmy a už vás čeká horký punč, mohla by pohoda být dokonalá.
Do lesa musím skoro každý týden, protože ty velké pesy to chtějí, takže rada: Pořiď si velkého běhavého psa, do lesa se dostaneš velmi často a k dokonalosti tomu nebude nic chybět, protože on tam s Tebou bude moc rád:-)
Lorr.taky že do dokonalosti toho dost chybělo…
dokonaloíst jest mi podezřelá..-)