ne tu svoji, ale nějakého příhodného alergika, a zatřeste s ním.
Dostanete podobný efekt, jako když mi někdo pošle nějaký řetěz.
I když bych věděl komu, tak to dál nepošlu.
Nicméně jsem tak ješitný, že aspoň svůj bordýlek hezky vymaluju.
Mám stoly dva, jeden blízko u řeky Bely a druhý taky, ještě blíž. Ten první sdílím s Mladší a Starší; mají sice svoje, ale většinou počítačůprosté, takže mi lezou na můj.
Je to stůl počítačový, takže má spoustu výklenků, zákoutí, poliček, odkládacích ploch, tajných vchodů, padacích dveří a podobně, takže v důsledku toho se na pracovní plochu vejde stěží klábosnice. Proto jsem si odvykl psát rukou a fšechno mlátím do PC.
V jeho útrobách se skrývají papíry čisté, papíry polopopsané a papíry úplně použité (nikoliv toaletní, rovněž přejeté kuny se zde nevyskytují). Pak je tam změť krabiček na diskety (čistě z důvodů ochrany památkovou péčí) a cédečka, cédéček samotných, maturitních otázek, maturitních odpovědí a čtenářských a menstruačních deníků.
Úplně navrchu je geniální zařízení – hora umělohmotných šuplíků. Když některá věc na ploše začne jevit známky biologického rozkladu, vrazím ji do některého z nich. Spodní dva jsou vyhraženy pro dcery, tam je cpu nejčastěji, protože moje papíry, ty přece musím mít pořád na očích, to dá rozum.
Hlavní výhoda toho stolu spočívá v tom, že je na kolečkách. Při jakékoliv manipulaci s počítačem stačí popojet levou částí, čímž se vytvoří přístup z zadní straně počítače. V této poloze pak zpravidla vydrží do příštího luxování, protože se už nikomu nechce ty svazky kabelů nakopat ke zdi, aby se dalo zajet zase zpátky.
Blíž u Bely pak mám vlastně stoly dva. Ten druhý by měl být vlastně prázdný a většinou nejméně jednou za týden musím vytřídit vše, co na něj amébovitým postupem vypanožkovalo a redukovat papíry na ten první, eventuelně vyhodit, poduk se jednalo o papír ekologický, rychlosamovyhnívací.. (BTW, minulý týden jsem četl od pána, co má ve fabrice na starosti pendreky a šmírovací kamery, že při odchodu z práce musí být všechny stoly uklizené a všechny dokumenty zamčené. Tak už jsem se dloho nenasmál.)
Od května do září mu dominuje nejdůležitější přístroj široko daleko – větrák. Ve třetím patře pod plochou střechou s okny na jih tou dobou zima často nebývá.
No a pak tam mám taky nějaký ten šutr, aby mi pořád nelítaly po celé místnosti ty fšechny pozvánky na rauty, dostihy, bankety a pohřby :-)))
jo a ještě, @Teo, máš tam aspoň telefén?
@Teo, závidím…
Mod., Kam. – ne, jde právě vo to, že jsou řetězy a neřetězy… Ale veřejně se omlouvám, že jsem mohl působit dojmem jejich příznivce… Nakonec jsem to pokazil/nepokazil!
Kam.no netuším co rozfázovalo Rowdyho, ale vím poměrně přesně co teda rozfázovalo mě!
Mod.,soudruzi z NDR toho nakecali:) Možná, že Rowdyho ta účast v podobných akcích zcitlivěla nebo rozfázovala tak, že teď kýchá jen co má nos u sena, no:)))
Kam.no jak říkají soudruzi z NDR ” Einmal ist keinmal!”, takže se to nezblázní:-))
A pokud jde o Rowdyho, no tak jsem ho vyzvala, protože jiných “řetězovek” třeba u Lorrain se chytal docela hezky a rychle a bez konkrétních výzev a nemotal do toho ani seno, ani žádné jiné alergické reakce, takže asi záleží spíš na tom kdo je vyzyvatel, než vocode.
@Teoevidentně to chce narušitele!
R.,i přes alergickou reakci ses toho zhostil kupodivu velmi obratně a pobavils:) Já to asi pošlu, jen nevím, zda moje účast v takových akcích bude z kategorie “Všechno je jednou poprvé a něco taky naposledy”:)
Dal jsem si na svůj prázdnej stůl nohy. Jako komisař Clouseau. Ale nic moc. Blbě se tak píšou komentáře…
R.neremcej a buď rád, že máš k psaní jiné téma než ty svoje každotýdenní padesátiny:-)))