..

"Zabij toho mola!" Pár pidimotýlků si krouží ložnicí, zatímco se prokousávám aspoň pár stránečkami z Roberta A. Henleina před usnutím. Marně přemýšlím, co můžou způsobit za škody nebo jestli už se naučili metabolizovat polyuretan, polyvinilchlorid, polyester nebo dřevo v polyci, kožichů doma nemaje. Příliš živí na klidnou domácnost.

"Udělej něco s tou chcíplou krysou pod břízou!" – ranní vzkaz na stole. Včera tam ještě nebyla, chudinka asi skapala v bezměsíčné noci. Živou jsem tu ještě neviděl, ale blízký – i když dávno zrušný – masokombinát má svá tajemství. Obyvatelky asi odcházejí na poslední cestu do klidnější končin a netuší, že skončí v popelnici.

"…" – tohle ještě nevím, co bude za pokyn, Berka je ještě v práci. Ale já bych to nechal tak, jak to je…