o stavu okolí
Dlouho jsem svůj blogísek zanedbával, mám co dohánět.
Berka oslavila narozeniny a v neděli se uštvala na běžkách.
Mladší opustila bezvadný džob manažerky ručníků v Polynesian Spa a chystá se se svým Milovaným na sběr kiwi.
"Trojka z Tennessee" kdysi doprovázela Johnyho Cashe, nyní se ji chystá založit Starší a hledá v Syrečkovicích byt pro sebe, kamaráda Vojtu a Meťjůa odtamtud.
Buflík je měsíc nastydlý, přestává dodržovat hygienické standardy, ignoruje labradora Huga a táhne mu asi na osmnáctý, přesto si občas radostně popoběhne.
Přijali jsme do rodiny Káju. Ferda se přesunul o dveře dál.
Myši se nám letos nenastěhovaly do stropu, cítíme se osaměle.
Něco nám včera sežralo na zahradě sýkorku.
Naši přátelé se hádají, jestli je lepší dovolená v Mexiku nebo v Začátkách.
Pátá už není u souseda Gomorky vidět.
No a já zatím pořád utahuju šrouby ve fabrice a čekám, kdo bude mistrem.
Jinak se nějak kdovíjak nic neděje.
Nejvyšší čas změnit zaměstnání a zaměstnavatele, bydliště a strniště, manželku a milenku, děti a rodiče, psy a ptáky, barvu vlasů a tvar břicha.
U Gomorky bude letos šestá. Cítím to v kostech…
Tak hlavně, že se jinak, nějak kdovíjak nic neděje.
Jak píšu, měl jsi být někým jiným – i když šrouby taky dobré…:-))
Báro, tedy Tvoje analyticko-predikční schopnosti obdivuji.
Vzhledem ke krizi může poslední věta být hodně aktuální a zbyde ti jen strniště, pes a pták.
A ve spojení s větou druhou,možná uštvaná a naštvaná Berka. Tak opatrně.