Je to zřejmě projev stádního myšlení: když je zima, nosíme kabát! (Sportovnější jedinci bundu, ti se zvlášť rozvinutým citem pro značky tu se třemi pruhy, včetně tepláků.) Není , rozdílu mezi červenokabátníky a modrokabátníky, do boje se pouštějí jen zřídka, většinou o poslední nákupní vozík. Většina ale stejně nosí unylé olezlé podzimní barvy, vyjadřující neutralitu postojů, neutralitu jednání, neutralitu myšlení či absenci zmíněného.

Napadlo mě to dnes v Babičkově, na parkovišti před jedním z místních minisupermarketů. Tak slabá čtvrtina lidí přišla pěšky nebo přijela na kole, u nich potřebu termoizolace beru, i když bylo deset plus. Ale z těch cca osmdesáti procent, co se vysoukali z aut, abys neokabátovaného pohledal. Tak jsem tak postával venku v mikině, až babička dokončí regálové kolečko, a říkal si, jak sugestivní je pouhé datum v kalendáři.

Přiznávám, že Babičkov je malé město, z nejkrajnějšího kraje do centra autem do pěti, šesti minut, zejména poté, co konečně otevřeli opravený most. Za tu dobu se auto nevytopí. Leda by jelo přes zaplavenou silnici, která ale dnes byla už zase suchá. A tak nakupující mají rádi své jisté, co kdyby třeba museli čekat na volný vozík v těch trapných deseti nad nulou?

Já osobně do auta usedám zásadně odkabátěn. Tedy, abych se přiznal, nejsem si jist, že nějaký takový kus oblečení mám – módní policie by asi celý můj šatník svrchníků označila za bundy. Jen dnes jsem oblékl variantu, která kabát relativně nejvíc připomíná a je – aspoň svrchu – decentně černá. Kromě nákupního programu jsem totiž babičku musel dovézt na pohřeb kamarádky, 102apůlleté paní. V autě ale vždycky důvěřuji teplovodnímu topení a chci mít ruce, trup, nohy volné pro případ, že by se strhla automobilová honička s nějakým vhodným padouchem.

Naopak Berka má ambice a vlohy hadí ženy; zásadně ji nakládám zabalenou, načež po několika málo kilometrech nastává něco mezi striptýzem, únikem z pout hodným kouzelníka Houdiniho a tradičním břišním tancem ve variantě pandžábské. Zvládá to ale výborně. Nedávno jsem ji krátce před dojezdem do jakéhosi cíle ponouknul, že by měla vystupovat už oblečená, tudíž to za tu jízdu zvládla obousměrně!

Prostě v zimě se kabáty nosí a na nestydy, co postávají na parkovišti skoro nazí, je třeba pohlédnout stejným okem jako na psa.