Přiznám se, trpěl jsem jí.

Není to situace, kdy je ve vás malá dušička. To je jen momentální stav. Skutečná malodušnost je problém dlouhodobý, persistentní, chronický…

Logicky by se mělo jednat o opak velkodušnosti, ale jediná definice, kterou jsem našel na webu zní jinak, poněkud blábolivě: „Malodušnost je stav, kdy člověk nedokáže čelit obtížím a překážkám, je sebevědomí a odvaha nedostatečné.“ Vizte zde. Ve slovníkové části internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český se takové slovo nenalézá; vypadá to tedy tak, že jsem si ho pro účely tohoto spotu vymyslel a AI se mi ho pak pokusila zdůvodnit. Nu což, prostě se mi teď hodí.

Byl jsem malodušný před třemi týdny a ten stav trval dodnes. Po cestě z Koněpůlek směrem východním do Babičkova jsem musel řešit třikrát defekt na zadním kole. Na vině byla hooodně sjetý zadní plášť, zdroj utajené malodušnosti. Počtvrté jsem tedy další opravu malodušně vzdal a místo abych zamířil na devět set metrů vzdálené nádraží, ploužil jsem se jedenáct kilometrů ve čtyřicítce pěšky s vidinou občerstvení v golfovém klubu. Toho se mi dostalo, i když jsem vzbudil údiv objednávkou hned dvou birelů najednou. Kvůli tomu jsem nestihnul koncert Michala Prokopa a za trest jsem ho musel absolvovat o dva týdny později v lijáku – viz předchozí spot.

Po návratu domů jsem neprodleně zakoupil nový plášť i s duší. Ale opět došlo k opakovanému defektu vinou malodušnosti. K plášti rozměru 42-622 mi totiž v krámě přidělili duši rozměru 28/37 – 609/649, čehož jsem si při montáži nevšiml. No a když je v kole malá dušička, tak se tato trhá, praská, puká…

Dnes jsem velkodušně zakoupil správný rozměr 28/47 – 622/630/635 a skoncoval tím s problémy. Kdyby to psychiatři měli tak jednoduché… mohli bychom do Bohnic jezdit na wellness!