A pak už jen samá pozitiva.
Prostříhal jsem.
S kolegou o to, kdo bude řídit Tranzita. Vzhledem k tomu, že šlo o 170 km a s takovou krávou a sedmi lidmi na palubě jsem ještě nejel, byl jsem nakonec rád.
Seminář ve vzdáleném městečku. Výborný oběd co-kdo-chce, pak přednášky. Při poslední na mě předchozí blahobyt trochu začal doléhat. Protože ale šlo o kolegy, ovládl jsem se a podepřel si víčka korunkami z minerálky.
Následující diskuse o pracovních i nepracovních věcech s mnoha známými i neznámými. Trochu poučení, trochu zábavy, trochu nových známostí, trochu osvěžení starých.
Cesta zpět už jen ve dvou, se šéfem, přes rychle se stmívající Vysočinu. V klidu kabiny se stačí probrat spousta pracovních věcí, a to i při předjíždění náklaďáku s kládami.
Aspoň mi věří, že ho nechci zabít.
Rowdy…Při poslední na mě předchozí blahobyt trochu začal doléhat. Protože ale šlo o kolegy, ovládl jsem se a podepřel si víčka korunkami z minerálky.
Rowdy…na Tvůj odkaz. To proto…to ocenění…tý kolegiality…
Báro:-))))já většinou nemá už v čem držet telefon, v jedné mám lahev s pitím a v druhé cigáro:-))
Mod, to se mi stalo v sobotu. Policajti měřili na okruhu, kde je 50 a všichni platili. Jen já ne, protože jsem psala esemesku a jako jediná jela pomalu :))
Rowdy……velmi si cením Tvojí kolegiality!!!
Všechno má svoje výhody i nevýhody, například při řízení se špatně čtou i píšou zprávy:-), teda třeba mně to moc dohromady nejde:-))