A je konec

Trochu jsem teď ten blog flákal a dohánět to nebudu.

Zato jsem snad neflákal jiné věci, daleko důležitější.

Slovo "bilancování" se mi ekluje, abych byl "in", když už tohle téma někteří otevřeli a další rozvinuli.

Člověk se někdy musí podívat za sebe trochu důkladněji než jindy, ale v zásadě by to měl dělat pořád, aby věděl, že za ním nezůstává spálená země. A nemusí po sobě nechávat jen kvetoucí zahradu, ostatně někdo je na pyl alergický a někdo zase na hlínu nebo na krtčí srst, takže většinou stačí, když člověk jen nepoškodí to hezké a tu a tam vyškubne nějaký plevel a něčemu třeba pomůže vyrůst nebo tak.

Letos se mi stala spousta věcí, některé z nich poprvé a třeba taky naposled a některé se stávají pravidelně, ale pokud jsou příjemné, měl by se z nich člověk radovat, dokud může. Určitě jsem někoho i potěšil, taky jsem zcela určitě někoho i naštval, ale věřím, že jsem si nevyrobil žádné osobní nepřátele a že jsem se poznal zase s pár fajn lidmi, i když s některými jen přes obrazovku a klávesnici.

Svoje materiální statky rozhodně sčítat a odčítat nebudu, to jsou jen prostředky k tomu, aby si člověk mohl užívat toho, co ho baví a na co má chuť a síly. Jo, kdybych je tak mohl vynásobit nebo umocnit, to by byla jediná přijatelná matematická operace 🙂

Bohužel, nemůžu o sobě tvrdit, že jsem moc lidí potěšil. V náplni práce to nemám a mimo ni jsem se už věnoval svým blízkým, případně sobě. Tak jsem snad aspoň ani nikoho nezarmoutil.

Na začátku roku jsem si poprvé v životě pečlivě prohlédl, jak to chodí na takové jednotce intenzivní péče. I když tam na mě byli hodní, rád jsem odtamtud odešel a snad jejich péči už nikdy potřebovat nebudu. Ale přimělo mě to k trochu zdravějšímu způsobu života, což taky není špatné.

Prostě, rok vzal čert a ať si ho klidně nechá. Zůstalo mi pár fotek, dojmů, emocí, zkušeností a zážitků. A to stačí.

Příspěvek byl publikován v rubrice jak to vidím a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u „A je konec

  1. Připojuji se k Buteovi. Hlaváček sice zmizel a byl citlivě narván do propasti dějin, ale líbí se mi tady i tak. A díky za link:)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.