Silvestr u Kapitánových

Nejsem příznicem hromadné zábavy ani bačkorové televizní kultury. Silvestra u televize jsem naposled strávil asi v sedmnácti letech, a to už je sakra dlouho :-))

Prožíváme ho pravidelně s přáteli. Máme dva hlavní okruhy přátel, vzájemně se neprolínající, a ty střídáme. Stejně tak střídáme pobyty na horách (pokud se podaří něco sehnat) s pohostinstvím domácností cizích nebo naší. Těch dvacet lidí se k nám v pohodě vejde, když už většinou sebou děti nevozí.

Letos, tedy loni jsme vyrazili ke Kapitánovým. Pod paží otep raket a spacák, v ruce krabici chlebíčků a láhev dobře destilovaného jehličí. Do půlnoci jsme se hrabali v prastarých deskách a magnetofonových páscích, po půlnoci nasadili vlastní reprodukci.

Čas poslední dobou utíká nějak šíleně rychle. Dřív jsme se neustále dívali na hodinky, kdy už ta půlnoc bude, a tentokrát jsme ji málem propásli. Obuli jsme se, poslali do vzduchu všechno co se dalo a pak poslali vzkazy svým nejbližším, co zrovna nablízku být nemohli.

Brzy ráno v jedenáct nás postavila na nohy gulášovka hutňačka a už se zase loučíme. I když začal rok 007, nikdo po nás nestřílel, na silnici se neodehrála žádná šílená honička a míchané nápoje si dopřáli jen neřidiči. Prostě skoro obyčejný den.

Tak ať máte letos víc těch pozitivně neobyčejných.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice tak jde život a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 komentáře u „Silvestr u Kapitánových

  1. Rowdy,ten čas opravdu utíká nějak rychleji a Hlaváček potvrzuje, že jehličí by mělo být citlivě nejen destilováno, ale i narváno do lahví… a pak ještě citlivěji srkáno. Poslední zázrak z jehličí jsem pil při zapíjení mé maturity na Slovensku… říkali tomu „boro“ a pak měla většina „cestný lišaj“:))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.