Praktický návod do života
Tak snad o něčem méně fatálním než srážka s vlakem…
Pokud vaše práce a život obnáší byť jen minimální kontakt s lidmi okolo a máte v sobě aspoň za nehet sebereflexe, musíte denně – nebo aspoň jednou za čas – řešit otázku, jestli je vaše okolí blbější vás či naopak.
Pokud to neřešíte, patříte asi spíš do skupiny, která ostatní za blbce apriorně považuje. Lidí, kteří mají dokonalý komplex méněcennosti a mají za blbce sebe sama, je v podstatě velmi málo a mezi čtenáři blogů asi ještě míň.
V opačném případě jste ale často stavěni do situace, kdy jste dotyčného za blbce apriorně nepovažovali, a ejhle!
Toto dilema mám spolehlivě vyřešeno. Vycházím současně ze dvou premis:
– všechny kolem už předem za blbce považuji. Pokud tvořím něco, s čím bude někdo jiný zacházet, čím se bude řídit nebo podle čeho bude postupovat, snažím se o blbuvzdornost takového produktu. Ptám se sám sebe: v jaké formě může blbost ještě vypučet? A snažím se predikovat, co blbec udělá. Blbci jsou nevyzpytatelní a obrovsky rafinovaní, mně však stačí zaměřit se na blbce typizovaného, standardního, normalizovaného, pokrývajícího široké spektrum blbosti.
– zároveň prostoduše předpokládám, že v mém okolí se žádný blbec nevyskytuje. Že jde jen o momentální neporozumění nebo náladu. Že v každém žhne jiskřička inteligence, jen ji rozdmychat. Nebo jeho plamen obrátit správným směrem. Proto třeba podesáté klidně vysvětlím třeba panu Zvrátilovi, jak to vlastně funguje, a neztrácím naději, že už se na to pojedenácté nezeptá. Nakonec, zlých blbců není zas až tak moc a vůči těm ostatním je přinejmenším slušné být trpělivý.
Koneckonců, pro ty ostatní jsem v opačné roli.
Dobré, jako obžalovaní, vše na sebe vykecají, hlavně mindráky
Tvoje premisyjsou od základu chybné.
Tak za prvé: můžeš se snažit jakchceš, blbec prorazí i blbuvzdorný návod.
A za druhé: stejně nikomu nevěž, že není blbec. Ušetříš si zklamání.
Nakonec za třetí: opačnou roli si nepřipouštěj. Do té Tě stejně napasují ostatní 😀
R.no fuj, už sem se lekla!
2 Kam., to byl jen takovej nástin…
Rowdy,tak k tomu bych mohl napsat román… skoro mám pocit, že pracuješ u nás ve firmě:)
Sice jsem se právě vrátil z hospůdky, ale i tak jsem okamžitě pochopil, o kom je řeč – heč!-)))
2 Mod. ne, to hekám fakt já :-))
2 Sampis ano, nicméně inteligenci nelze určitý podíl na hodnotě člověka upřít…
Rowdy,já to řeším tak, že považuji inteligenci i tu přirozenou i tu sociální za obdobnou vlastnost jako sílu. Někdo má, někdo nemá. To nijak nevypovídá o „hodnotě“ toho člověka. Protože se s lidmi setkávám v nemalé míře vím, že oni mají rozhodně jiné starosti s tím co tvoří, než aby si důkladně procházeli všechny možnosti jak to vytvořit a úskalí jak nevytvořit. Tudíž blbuvzdornost produktů považuji za jejich základní funkčnost, protože mohou nastat různé situace, kdy i ta největší blbina zní v podstatě jako důsledek logického postupu.
OMG R.se Ti sem heknul ňákej inženýr nebo co!!