Myšlenky už tenhle týden došly.
Vedro a dusno, není to k zbláznění jen proto, že si uvědomuju, že bude hůř.
Na špičce smrku před mým oknem sedí kos a zpívá jak u konkurzu, bez přestání, celý den, aspoň ve chvílích, kdy jsem ho schopen vnímat. Vždycky se jen nadechne a chvilku rozmyslí a zas pokračuje.
Asi už se na tom slunci přehřál a zaseknul.
Rowdysprávný kos má vědět sám, že už má letět, že jo:-))
2 @Teo takovou bych doma nechtěl :-))
2 zuzi neboj, přechodný stav, doufám!
Vidím, že už opravdu Rowdy meleš z posledního ….
U nás takhle řádí kosice. Třeba je to jeho stará a řve: Pepo, kde seš? A Pepa odpovídá: Už letím! 😉