a poslední zhasne

tak prý se v tomhle lokále končí… už je hadr na pípě, hospodskej dává židle nastůl nohama nahoru… stejně byl poslední dobou nějakej divnej… ještěže už máme zaplaceno… nebo nám to někdo sponzoroval… my už máme taky dost, chvílemi vidíme dvojitě i trojitě, chvíli zas nevidíme, co bychom měli nebo chtěli… už jen tak nesouvisle blábolíme, že dřív bylo líp a příště bude ještě hůř… podlaha plná vajglů, plivátka přetékají zelenými chrchly… v kuchyni spálili i vodu na čaj… kuchařka smrká do laclu… barmanka odevzdala šejkr do hutí a odchází na pískoviště… vyhazovač se chytil za límec a vynesl se v zubech… bělovlasá květinářka odešla a zůstaly po ní dva rozšlapané kaktusy… už si sem netroufne ani kočk, ani pesa, ani kůň… pod oknem leží závěj chcíplých much, tři exempláře ještě škubou pravou zadní a dva levou prostřední… ze stropu se odlupují pláty dehtu, jeden host leží s hlavou rozseknutou obzvlášť velkým kusem… stoly se viklají, ale prý si je můžeme odnést… i židle… ateista ryje s cynickým šklebem poslední brázdu do podlahy… žena rybářova chodí z rohu do rohu se slamníkem… z podlahy roste houba, asi hřib, ještě z něj rychle připravit poslední smaženici… někdo šel vytrhnout záchodovou mísu na památku… někdo ještě neví, kam půjde zapařit příště, někdo už má vizitku nóbl podniku v kapse, někdo bude hledat slušný podnik s rychlou obsluhou, někdo možná postaví na zahradě altán a kumpány si do něj pozve… kdosi vyhlašuje příchod nového Spasitele, prý je to nějaký misantrop… někdo spáchá sebevraždu, upálí se na hromadě účtenek, prošlých jídelních lístků a knihy přání a stížností… a někdo z toho popela povstane, svěží a bez minulosti…

chtělo by to ještě jeden velký mejdan, poslední den, střízlivý nás nedostanou… prsty budou vířit po klávesách jak kroupy v kukuřičném poli… pot bude stékat do klávesnice, až dojde ke kraťasu… po síti proběhnou blesky a hromy a koncentrují se v jediném bodě… v tom okamžiku server se bloguje promění v hromádku smrdutého kovu, z roztavených spojů bude odkapávat cín a komentáře mimořádně odolných bloggerů… kolegové, měl jsem vás rád, jděte… zděte, pleťte a kveťte…