Sliby se maj‘ plnit o Vánocích, poučuje nás Janek Ledecký, a předsevzetí se maj‘ plnit po Novém roce, o tom panuje všeobecný souhlas. Ale kdy se maj‘ plnit předsevzetí nepředsevzaná?
Spousta lidí si plánuje „od Nového roku začínám shazovat kila, a nepřestanu, dokud…“. Hezké, ušlechtilé, zřídkakdy realizované a ještě řidčeji trvale udržitelné. Ačkoliv mám něco navíc, nikdy jsem neshazoval, možná proto, aby neshodil sám sebe před sebou samým, když bych si musel časem říci „jsi slaboch, hlavně v konfrontaci s vanilkovým pudingem s rumem a jahodami“. Letos se situace změnila.
Ne tedy v tom, že bych si dal nějaký závazek ohledně hmotnosti, ale v tom, že jsem začal prudce ubývat na váze. Když píšu prudce, necharakterizuji tím jen rapidní pokles hmotnosti, ale hlavně rychlost, se kterou mě dekagramy opouštěly, vesměs ve velmi tekutém stavu. Můžu se jen dohadovat, co za to mohlo, zdali má chamtivost, se kterou jsem 30.12. dojídal poslední porci štědrovečerního bramborového salátu, nebo jiná ingredience, ale prostě něco v tom být muselo.
Když jsem na Silvestra po proskotačené noci konstatoval váhový úbytek 2 kg, smířil jsem se s tím, že letošní rozloučení se starým rokem proběhne trochu asketicky. Uvařil jsem silný černý čaj, vylovil se špajzu nedopitou petku koly (držíme ji jen za tímto účelem) a posnídal trochu suché vánočky (nebo žemle). Na plánovanou veselici u našich přátel jsem dorazil autem o půl desáté (Berka zůstala doma zvracejíce, zřejmě ale z nějakých mimosalátových důvodů), vypil zdravotního prcka slivovice, zhodnotil vzhled chlebíčků, vypráskal pár raket a frčel zas domů. Vypráskaná oslava.
Na Nový rok mi ubylo další půlkilíčko, tak jsem se dál držel pěkně zpátky. Suchá rýže k obědu to jistila.
Druhého ledna jsme stěhovali Pantátu, na zhruba dvouhodinovou cestu a pobyt jsem se cítil v kondici. Úžasný pocit, když už můžete beztrestně odpustit přetlak střevních plynů otvorem k tomu určeným! Propadl jsem panské pýše, na rýži si dal v poledne trochu omáčky a okusil něco ze silvestrovské výslužky, kterou jsem u přátel bezúspěšně odmítal. Trest přišel dnes k ránu, společně s další skoro půlkilem dolů.
Kdybyste se mě chtěli zeptat na můj aktuální zdravotní stav, použil bych prostě slova instalatéra Franty Šlapáka, tázaného na pokrok v opravě: „Furt to teče!“
AHOJ, STŘEVA ZAPOJ! Kde jsem to do pytle slyšela … aha už vím… ty taky?? Hlásím, že jsem po cca 14 a více dnech opustila pelech a předala svou chorobu miláčkovi, takže to kontinuálně pokračuje a doufám že to tím i skončí. Hlásím návrat do virtuálního světa a také do toho za dveřmi domu. A koukám z okna – je tu jaro! To beru. Rowdy sliboval jsi nějaký hlavolam, tak sem s ním. V novém roce zapojit se prudce. Žádný lehy ale běhy. A cvičit furt furt furt. Všechno co se dá!
Rébus mám připravený, teď jsem na něj koukal, bohužel jsem zapomněl vyluštění 🙂
haha, to si jen děláš … srandu. S tvojí mozkovou kapacitou a fantazií hmmm, dobrá, těším se. zuzi
Do nového roku s čistými střevy, co víc si přát:) A ještě s váhovým úbytkem, který teď můžeš beztrestně dohánět vším tím, co si většina lidí od ledna zakázala:)
No vidíš, takhle jsem o tom nepřemýšlel 🙂
No, vzhledem k době trvání to bylo podle mě spíš virové než ze špatného jídla. To je většinou rychleji pryč.
Tak hlavně že už je lépe!
A jak psal Tlusťjoch výše – ona ta jablka jsou fakt doporučovaná – jak u průjmu (oloupaná, nastrouhaná), tak paradoxně i u zácpy (se slupkou). On ten rok jablka bude mít něco do sebe:)
Aha – opačné řazení komentářů – takže “viz níže”:)
Níže je někdy výše a méně více – a záleží nejen na řazení 🙂
Nemůžu se zbavit dojmu, že tento způsob diety mezi ty dlouho udržitelné nepatří. Držím tedy palce, až se nezdárné kapaliny promění v náležitě pevní skupenství, a teď opravdu nemyslím jen na sníh, u kterého už to trochu zafungovalo.
Ano, do června bych tak fungoval nerad.
Ajajaj, to je tedy vstup do nového roku… Jelikož jsem kdysi chytila salmonelózu tak festovní, až jsem skončila na JIPce, tak opravdu srdečně přeju, aby se tvé vnitřnosti brzy zase daly do pořádku a přestaly protestovat. S úbytkem váhy to není třeba přehánět!
Neboj se, obrácené úsloví praví, že těžce pozbyl, lehce nabyl.
Dcera s Bobulí skončily po Štědrém dni ve špitále na kapačkách, protože se Bobuli vrazil nějaký virózový moribundus místo do krku do střev. Ale bez toho, že by měla ty problémy co ty, a dle doktorky to teď hodně řádí. I bez toho ale byla dost dehydrovaná. Takže třeba u tebe bude něco podobného jenže s tím že to furt teče….
Tak už snad né, zato kadí a blije Oliva…
Dnes jsem si v restauraci U Škopů statečně poručil lososa s bramborem, odmítl jsem jen vynikající smetanovou omáčku se špenátem.
Nepodléhej panice (Don’t panic), v roce Jablka se řiď radou báby kořenářky: Jablečné pyré má zpevňující vlastnosti, které mohou pomoci zahustit stolici.
Nejsem panic, zdá se, že hovnotok ustal.
Hmm, to by mě zajímalo,co jste “zpapkali” nebo jak říkal můj dědeček, kterej neřád na vás prsknul náký svinstvo!
To mě taky… Berka uzené i s kůží a prý to má od žlučníku.