V pozdním odpoledni

Není to druh nové společenské hry. Je to seznam mých dnešních úkolů po příchodu z práce.

Myš se nám usídlila někde v teploučkých vrstvách minerální vaty mezi taškami a vnitřním palubkovým podbitím šikmé střechy. V noci hryže nad našimi hlavami, z polopropustné fólie si dělá skluzavku a s výskáním ji sjíždí. Berka kvůli tomu občas nespí, a s nevyspalou Berkou se pak hůř vychází. Tudíž je v mém zájmu myš zlikvidovat.

Jediný možný způsob je malinko rozkrýt ze žebříku taškovou střechu, vytvořit proláklinku v izolaci, položit past, do pasti špek. Provedl jsem v neděli dopoledne, večer byl špek netknutý. V noci bylo drobné škrábání, ale žádné cvaknutí. Kontrolu z pasti jsem si naplánoval hned po příchodu z práce, dokud je ještě vidět.

Přicházím odpoledne natěšený na myší úlovek, ale ajta! Dříve musím na ptáka. Ptáci nám občas spadnou komínem do krbu, pak otevíráme nejdřív všechna okna, pak krbová dvířka. Opačný postup se nevyplácí – vrabec netrefí a mezi dvěma malováními jsme ho měli obtisknutého v sazích na stropě. Méně často spadnou do karmy a asi vůbec poprvé teď spadl do komína od plynového kotle. Dříve tam už byli dva sousedovi holubi, ze kterých zbyly jen kostry a kroužky, teď tam ale byl živý neokroužkovaný vrabec. Berka kvůli němu útlocitně vypnula topení, takže pták měl velkou prioritu. Zmrzlá Berka je ještě daleko horší než tatáž nevyspalá.

Přesto jsem nejdříve šel na myš, za světla. Myš špek sežrala, past nesklapla. Funglovka, ještě nevychytaná. Vyměnil jsem ji za osvědčený kus, doplnil špekem a naaranžoval pod tašky. Zítra jdu na myš znovu.

No a nakonec tedy na ptáka. Uvnitř v kotli nebyl, vodorovnou rourovou odbočku asi netrefil. Musel jsem v garáži rozdělat komínová dvířka, a tam seděl, nějak se mu snad ani nechtělo ven.  Nakonec přece jen ufrnknul. Snad to nebyl adrenalinový závislák, co to zítra zkusí znovu. Abych mohl jít už jen na myš.