Jestli s tím něco neuděláme, převálcují nás.

Ještě nedávno řádil v ulicích Pirknpurku gang kočárkový. Společenství mamin se šouralo po chodnících, střílíc ostré pohledy po domech a zahradách a mumlajíc děsivé kletby, zahrnující pojmy defekační, laktační a nutriční, za doprovodu oplégrů dětským vozidlům mírně odrostlých. Časem se příslušné aktivity přesunuly do blízkého lesíku s hřištěm, kde rodičky už jen sedí a malí se popelí na těch pár takzvaných herních prvcích. Generace o něco starší tak byla odsud vytlačena, respektive už okusila náročnější zábavu.

Nespatřujeme smysl života ve velikosti cuket, ve váze brambor, v redukci stavu mšic a červců nebo v úhlednosti rabátek, i když tu a tam nám rajče vyraší. (Ta v kořenáčích už nás přerostla a jejich úpony se chvějí, když jdeme kolem, lačny lidského masa.) Raději jen sekáme trávu. A tak i nevelká zahrada poskytne gangu dost prostoru k řádění. A sice nevysokou, ale rozložitou třešeň s vodorovnými větvemi, na kterých se hezky sedí a z nich měkce padá; dva mohutné ořešáky, přístupné různými nebezpečnými způsoby (lezecká stěna, provazový žebřík, svislý trám se stupátky) a propojené desetimetrovým lanovým mostem, na kterém se to krásně vřeští hrůzou; bazének, zvaný podle tvaru “dědova káď”, s možností utopení, když sestra podrží sestře (hlavu pod vodou); třiapůlmetrovou trampolínu na skákání salt, při kterých vaz jen tak měkce křupne; dřevěná vrata s lukostřeleckým terčem, před který lze pro zvýšení zábavnosti postavit kamaráda; průlezy do stodoly a za ním pruh země, vzdálený zrakům dozoru; trávník pro hvězdy a stojky s tvrdým dopadem; řady tůjí pro schovávání; a nakonec čtyři houpačky různé konstrukce, všechny na pochybných závěsech. Zatím gang neobjevil hloubku nepoužívané studny ani výšku hambalků. Ani o roztočení cirkulárky zatím zájem nejeví. Taky pro instalaci lanovky jsem zatím nenašel vhodný druhý pevný bod.

Víla a Oliva se tak staly kápy, řídícími vpády gangu na zájmové území. Za jasného počasí tak lze napočítat běžně pět až sedm niggas, okupujících řečené atrakce. Že občas vznikají drobné přestřelky mezi klanem mladších a starších, tomu se nelze divit. Zatím se vždy obešly beze ztrát na životech, ale toho řevu…

Někdy se teror přenese do sousedních terori-…teritorií, ale dobří gangsteři se vracejí. Zabránit jim v tom nelze – i kdybychom snad někdy omylem zamkli branku a vrata, mají v západním i jižním plotu po tajném vchodu pod uvolněnou plaňkou. Snížit hladinu hluku je možné jen velmi krátkodobě, ucpáním zvukotvorných orgánů. Dnes třeba na chvíli nakrájeným melounem.

Časem se možná gang přelije do ulice, na kola – do hry na kočku a myš, a jednou třeba budou motorizovaní. Protože členstvo tvoří skoro výhradně holčičky, pojmenují se nejspíš Ranní jednorožci nebo tak nějak. Zatím se dopravně omezují na migraci mezi zahradami a vyluzování drnčivých zvuků koloběžkami.

Naštěstí se blíží prázdniny, které mají účinek jak střela dum-dum na lidský mozek: rozprsknou se do všech stran…