Velikonoce za dveřmi

Zní to divně, v úterý.

Zní to divně, ale jak jinak vyjádřit, že je po nich? Fráze “Velikonoce s krku” zní, jakože jsme se zbavili něčeho nepříjemného, ale tak to není. I “Velikonoce jsou za námi” vypadá trošku pohrdavě. Přitom by stav dovelikonoční lépe vyjadřovala fráze “Velikonoce jsou přede dveřmi”, to ale nikdo neřekne. “Za dveřmi” navíc přece stávali za trest sígři, narušující výuku výkřiky, strkáním se sousedy a pouštěním myší po třídě. Aha, ale taková analogie zase odkazuje svátky jara mezi ničemy. Leč dosti jazykozpytných úvah.

Ano, povedly se, jen s drobnými trably. Například na Zelený čtvrtek jsem vyrazil na pivo příslušné barvy do mého oblíbeného Propáleného kotle, ale připadal jsem si, že jsem vstoupil na území Apačů. Všude samá rezervace. Nakonec se místečko našlo, ale kamarádi, kteří se tam touto dobou scházejí, chyběli. Dal jsem si jedno s ozeleněnou cenou a šlapal domů.

Na Velký pátek jsem vyrazil zkontrolovat proutky, nařezané v dostatečném předstihu, aby nevyrašily. Ve tmě a chladu sklepa se vydraly z kbelíku a radostně na mě mávaly čerstvými lístečky. Pohrozil jsem jim mrazákem.

Na Bílou sobotu jsem jen prospěl dobrou radou při barvení vajíček. Rostlinného materiálu letos bylo dost a slupky od cibule Berka schraňovala od Vánoc, takže jediný problém byl nákup gázy o správné síťnatosti v lékarně.

Na Hod Boží velikonoční jsem si začal plést nástroj. V okolí Pirknpurku roste jediná vrba s proutky správné flexibility, štíhlosti a nerozvětvenosti, takže zájem o ní je značný. Chodím proto raději do bažin pod náhonem, kde jsou vrby méně vhodného druhu, avšak v dostatečném množství. Výsledek je zpravidla takový, že s klením (obzvlášť zavrženíhodné o největších křesťanských svátcích!) a křečí v dlaních vyrobím šišatý patvar z přelámaných tlustých prutů, načež dámská část rodiny začne řvát “Tímhle nás chceš bít? No na to zapomeň!” a jsem nucen utkat něco jemnějšího. Nejinak tomu bylo i letos.

Na velikonoční Pondělí není radno zůstávat dlouho v posteli, protože koledníci mohou přicházet už časně, aby všechno stihli. Letos nás ale dospat nechali. Po nájezdu několika mladistvých gangů jsem také uchopil příslušné náčiní do pravé ruky a po obhospodaření domácích zadků se vydal obrazit pomlazeníchtivé sousedky. Pokuta za řízení pod vlivem alkoholu mi na Velikonoce nehrozí, protože všechny sídlí v dochozí vzdálenosti do tří-čtyř minut. Mašli jsem získal všude, vejce skoro všude (rozbil jsem jen jedno), panáka všude, kde jsem z počáteční opatrnosti neodmítnul. Náhradou za vybílené půldruhé plato vajec (o ošatce čokoládových nemluvě) jsem domů donesl pár kousků po kapsách a pár v bříšku (jistěže ne vajec, ale rumíčků; ty nad vajíčky vyhrály v poměru asi 2:1, protože někdy je nutno dát si i s příchozími koledníky).

Slunce se předvedlo v nejlepším světle (ostatně jak jinak se může slunce předvádět), děti vyrazily na trampolínu a do korun ořešáků, na ulici nikdo nezvracel, v zahradním křesle se i za vřískotu příjemně usínalo… prostě škoda, že už jsou za dveřmi.

Příspěvek byl publikován v rubrice tak jde život a jeho autorem je rowdy. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 komentářů u „Velikonoce za dveřmi

  1. My byli na výletě. Jak jsme raníčko nakoukli z okna v naší cikánské ulici se pohybovalo několik opomlázkovaných gangů věku od takřka batolete po staryho břicháče… prostě kdo ještě chodí koleduje, ani sousedka cikánka jim neotvírala a to je co říci. Lepší v lese, když je tak krásně. U nás se kolektivní slavení vytratilo a jak tak pozoruju, je to ve městě velmi skromné, už neuvidíš pozdě odpoledne ani osamělého oplilce, a že jich bývávalo… Ještě že alespoň u vás jaktomuříkáš P—u. bylo veselo. Tady chcípl pes.

    • Ty gangy tvoří vždycky nějaký soused/spolužák/kamarád a na něj pár nabalených jeho sousedů/spolužáků/kamarádů. Jako společenská událost a trochu jako seznamka nenahraditelné! Letos jsem si potykal se třemi lidmi.

  2. Kdysi byla zahradní křesílka z přírodního proutí nebo z bambusu.
    V současnosti jsou z plastu.
    A MMCh (=mimochodem čili BTW) Velikonoce spíš bývají před/za vraty.

    • Ano, sadističtí koledníci kdysi používali pomlázky z bužírky. Teď už jsou stopro bio. Aspoň nějaká výhody zeleného šílenství.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *